SERIÁL

Michail Bulgakov: Mistr a Markétka

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mistr a Markétka

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Román Mistr a Markétka je považován za jedno z nejvýznamnějších literárních děl 20. století. Magický příběh o věčném boji dobra se zlem, vyprávěný na půdorysu příběhů Fausta a Piláta Pontského, ve kterém se prolíná několik dějových rovin a realita se mísí s fantazií, byl inspirací stejnojmenného třídílného rozhlasového seriálu. V hlavních rolích účinkují Ladislav Frej, Miloš Kopecký, Helena Friedrichová, Josef Vinklář a Eduard Cupák. Každý z dílů on-line k poslechu vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Jeden z nejznámějších ruských románů 20. století (kapelu Rolling Stones údajně inspiroval k písni Sympaty for Devil, Salmana Rushdieho k románu Satanské verše a Pearl Jam k písni Pilate) začal Bulgakov psát v roce 1928, ale rukopis v roce 1930 spálil. Dokládá to i jeho dopis vládě:

Osobně, vlastníma rukama jsem v kamnech spálil všechny koncepty románu o ďáblovi.

Čtěte takéMichail Bulgakov: Dopis vládě SSSR

Motiv pálení díla se pak objeví i v románu samotném. V druhé verzi, kterou Bulgakov začal psát v roce 1931, se objevují postavy Mistra a Markéty a jejich jména nese i titul románu. Tuto verzi Bulgakov dokončil v roce 1936, ale o rok později ji redigoval.

Poslední úpravy textu nadiktoval své ženě několik dní před smrtí v roce 1941. Notně cenzurovaná verze vyšla poprvé v roce 1966 v časopisu Moskva, kompletní verze poprvé samizdatově a následně v roce 1967 ve Frankfurtu. Konečně první ruské necenzurované vydání je z roku 1973.

Michail Bulgakov

Michail Bulgakov se narodil 15. května 1891 v Kyjevě. Ukrajina byla tehdy součástí ruského impéria. Jeho otec byl profesorem teologie. Na začátku první světové války odešel jako dobrovolník Červeného kříže na frontu, kde byl několikrát raněn. V roce 1916 absolvoval Lékařskou fakultu Kyjevské univerzity a následně působil jako polní doktor.

Narozdíl od svých sourozenců, kteří bojovali v řadách bělogvardějců a podařilo se jim emigrovat, Michail Bulgakov zůstal jako lékař na Kavkaze. Onemocněl břišním tyfem a během léčby se stal závislý na morfiu. Díky manželčině péči se mu podařilo se závislosti zbavit. Teprve roku 1921 se přestěhoval do Moskvy.

Celý život ho provázely spory se sovětskou mocí. Například hry Dny Turbinových (nastudováno v Moskevském uměleckém divadle) a Zojčin byt (ve Vachtangově divadle) byly zakázány. A to i přesto, že Dny Turbinových, hra napsaná podle románu Bílá garda, měl údajně v oblibě sám Stalin. V této souvislosti je často zmiňovaný Bulgakovův telefonát se Stalinem z roku 1930 (Stalin zavolal Bulgakovovi osobně domů), po němž byl Bulgakov přijat do Moskevského uměleckého divadla a pracoval zde šest sezón. Ostatně spekuluje se o tom, že Stalinova náklonost zachránila Bulgakovovi nejen existenci, ale i život.

Spisovatel se na diktátora několikrát písemně obrátil s žádostí, aby směl Sovětský svaz opustit, když zde nesmí pracovat, ale Stalin mu neodpověděl.

Čtěte takéCesta na Golgotu. Literární pásmo o životě a díle Michaila Bulgakova

Sto roků od bolševické revoluce a Ruský týden

Vladimír Iljič Lenin promlouvá k davu roku 1917

Od pondělí 6. listopadu můžete ve vysílání Českého rozhlasu Vltava sledovat projekt Ruský týden, který se váže k výročí sta let od vypuknutí jednoho z velkých dějinných zvratů 20. století.

Osoby a obsazení: Mistr (Ladislav Frej), Markétka (Helena Friedrichová), Woland (Miloš Kopecký), Kňour (Josef Vinklář), Korovjev (Josef Langmiler), Azazelo (Jan Teplý), Hela (Sylva Turbová), Pilát Pontský (Eduard Cupák), Marek Krysobijec (Milan Neděla), Ivan Bezprizorný, básník (Jiří Ornest), Jošua Ha Nocri (Viktor Preiss), Kaifáš (Zdeněk Kutil), Tajemník (Josef Velda), Míša Berlioz (Ilja Prachař), Lotrov, ředitel Varieté (Vladimír Brabec), Rimský, provozní ředitel Varieté (Svatopluk Beneš), profesor Stravinský, psychiatr (Pavel Pípal), spisovatel (Antonín Hardt), spisovatel (Milan Klásek), Semetriková (Blanka Maršálková), Zalímcov (Jiří Pleskot), Dvoubratský (Svatopluk Skládal), muž z Jalty (Roman Hemala) a sestra (Jana Hermachová) a (Vladimír Fišer)

Překlad: Alena Morávková
Dramatizace: Jan Vedral
Hudba: Jiří Váchal, Vladimír Truc a Leoš Kosek
Zvukový mistr: Karel Nedorost
Hudební spolupráce: Pavel Nikl
Dramaturgie: Marie Říhová
Režie: Jiří Horčička

Natočeno v roce 1987.

Spustit audio
autoři: Marie Říhová, Tvůrčí skupina Drama a literatura, Martin Velíšek

Související