Věrný sobě samému, ale přitom vstřícný k lidem. Ruský prozaik a dramatik Michail Bulgakov se narodil před 130 lety

Michail Bulgakov|foto:Profimedia

Lékařsky přesné myšlení i citlivost

„Hned zpočátku mě oslovil jeho lékařsky sociálně velmi citlivý vztah k lidem, ale zároveň byl vždycky svůj. I ty nejvážnější věci dovedl přeměnit nebo okořenit humorem a ten sklon ke grotesce mu pomohl zahladit ostrou hranu nepříjemné skutečnosti, kterou popisoval,“ líčí naše přední slavistka Alena Morávková, která se Bulgakovovým dílem soustavně zabývá už od šedesátých let minulého století.

V rozhovoru vzpomíná také na svůj překlad románu Mistra a Markétka: „Na svém kontě mám sto čtyřicet překladů z ruštiny, ukrajinštiny a francouzštiny, ale román Mistr a Markétka pokládám za takový chef-d'oeuvre. Okouzlil mě střídáním reality a fantastiky, jeho styl se mi ohromně líbil a samozřejmě mě oslovily jeho základní myšlenky, že nade všechno je láska, ale také věrnost sobě samému. Ten román měl tři verze, první vznikala už roku 1928 a nesla název Inženýrovo kopyto, pak podléhala dalším úpravám a poslední byla vyslovena autorem už na jeho smrtelném loži, protože do posledních chvil myslel na svoje dílo.“

Češi mají Markétku

Českou verzi konzultovala překladatelka také s Bulgakovovou třetí ženou, s níž se v šedesátých letech spřátelily: „Jelena Sergejevna mi pomohla hlavně se dvěma věcmi. Řekla mi, abych zachovala ten český pohled na historii v tom smyslu, že Ježíš byl ukřižován, protože v té původní verzi byl usmrcen jinými prostředky. A pak jsme se bavily o tom, že u nás ve světové literatuře je určitou předlohou Goethův Faust. A v ruštině zní originální název knihy Mastěr i Margarita (Мастер и Маргарита), přičemž Margarita je Markéta, nikoliv Markétka. Ale já jí právě říkala, že u nás je překlad tohoto slavného operního díla jako Faust a Markétka. A Jelena Sergejevna Bulgakovová souhlasila: To rozhodně ponechte, protože to pomůže srozumitelnosti a blízkosti čtenářům.“