Zahraniční tisk o muzeu Michaila Bulgakova v Kyjevě

30. duben 2009
Mozaika

Spisovatel Michail Bulgakov se proslavil světoznámým románem Mistr a Markéta. Méně známo je, že Bulgakov, stejně jako Gogol, pochází z Ukrajiny, kde lze v jeho rodném domě v Kyjevě navštívit Bulgakovovo muzeum. S jakými dojmy se z Bulgakovova muzea vrátil reportér listu Frankfurter Allgemeine, nám z Kolína nad Rýnem poví Aleš Knapp.

"Cesta, vydlážděná kočičími hlavami a plná zatáček, vede do kopce, nazývaného ´Kyjevský Montmartre´. Na strmých chodnících rozestavěli své stojany malíři: staří i mladí, potahující z cigaret značky Kapitalist a handlující o cenu ikon ve zlatém rámečku. Nabízejí ale také talíře a šálky, pomalované portréty ukrajinské ministerské předsedkyně Timošenko, prezidenta Juščenka i jeho protihráče Janukoviče, poslušného Moskvě a na obrázcích zvěčněného s byzantskou tíhou." - píše deník Frankfurter Allgemeine. K osobnosti ukrajinského rodáka z Kyjeva, kterého česká verze encyklopedie Wikipedia stále ještě prezentuje jako "sovětského" spisovatele, pak dodává: "Mladý Alexej Turbin byl lékařem v lazaretu v revolučních letech 1917 až 1919, kdy si v Kyjevě podávaly kliku různé takzvaně "revoluční"; takzvaně "kontrarevoluční" armády. Turbin se ve skutečnosti jmenoval Michail Bulgakov, byl to lékař a spisovatel a jeho rodný dům je dějištěm jeho prvního románu Bílá garda. "Kniha" - pokračuje Frankfurter Allgemeine - "v Sovětském svazu zakázaná stejně jako Bulgakovovo následující veledílo Mistr a Markéta, má nyní svůj vlastní dům: ´Dům Turbinů´, nazývaný ´Literární památník M.Bulgakova´. Zkrácení křestního jména na písemeno M. a současně bombastický název na sovětský způsob. A stejně neomaleně zní výzva obstarožní průvodkyně, abychom si neprodleně obuli igelitové pytlíky s gumičkou, určené k ochraně podlahy." Reportér listu Frankfurter Allgemeine dále popisuje interiér muzea Michaila Bulgakova v Kyjevě slovy: "Všechno je tu přesně jako v Bulgakově románu: předsíně s vrzající podlahou, ubrus i vitrina s lékařskými nástroji a tajná dvířka ve skříni. Okénko do dvora, stejné jako v hrůzně precizním autobiografickém románu Bílá garda. V prvním patře, v pokojích jakoby zbavených času, ani tam nepůsobí kupodivu nic jako naaranžované. Bylo to v roce 1969, kdy spisovatel Viktor Někrasov upozornil, jaký poklad v Kyjevě upadá v zapomnění - v zapomnění stejně jako Bulgakov sám, který se už před svou smrtí v roce 1940 stal v Sovětském svaze neosobou. Od roku 1969 muselo uplynout ještě dalších dvacet let, než bylo možné, aby si Kyjev směl vzpomenout na svého velkého spisovatele a zpřístupnit jeho dům veřejnosti. Bulgakov jako někdejší bělogvardějec zůstává ale i v současnosti, kdy píšeme rok 2009, trnem v oku pravicovým i levicovým ruským nacionalistům." - napsal reportér deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung o návštěvě v muzeu Michaila Bulgakova ve spisovatelově rodném domě v ukrajinském Kyjevě.

Spustit audio
autor: Aleš Knapp