Maciej Wojtyszko: Bulgakov. Poslední dny slavného spisovatele perspektivou osudů jeho blízkých
„Nejdříve dopsat, potom umřít?“ Tato věta stála v záhlaví rukopisu románu Mistr a Markétka. Přestože tráví poslední dny života sám v ložnici svého bytu, stává se spisovatel Michail Bulgakov středobodem myšlenek i jednání všech osob ve svém okolí. Jejich úsilí, naděje, karamboly a selhání uprostřed zimní Moskvy roku 1940 tvoří tragikomický obraz prolínající se s pohnutými osudy, ale i magickou poetikou slavného románu. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Sám Michail Bulgakov není aktérem hry – stává se ale středobodem myšlenek, rozhovorů i jednání všech osob ve svém okolí. Jejich úsilí, naděje, karamboly i selhání uprostřed zimní Moskvy, v kruhu tvořeném divadlem, spisovatelovým bytem a vyšetřovací místností Ljubjanka, se svou absurditou, nečekaným humorem i magickou obrazivostí prolínají s příběhem a postavami Mistra a Markétky.
Režisér Vít Vencl, který Wojtyszkův text v překladu Jiřího Vobeckého pro rozhlas také upravil, do hlavních rolí Bulgakovovy manželky a švagrové obsadil Zuzanu Stivínovou a Danu Černou, herce Kačalova přesvědčivě ztvárnil Viktor Preiss a Nikolaje Erdmana Marek Němec.
Svůj reálný předobraz mají ve hře nejen osobnosti uměleckého světa, ale i pracovníci NKVD v čele s vyšetřujícím důstojníkem Šivarovem, kterého si zahrál Jiří Vyorálek. Jedinou fiktivní postavou je druhořadý herec MCHATu a spolupracovník NKVD Paška Běrkov, který se v podání Kamila Halbicha stává snad nejsmutnějším hrdinou příběhu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Otokar Fischer: Karlštejn. Romantická komedie o porušení jednoho zákazu
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
