Mayrig. To Armenian Mothers
Jedna z nejpozoruhodnějších pěvkyň současnosti, francouzská mezzosopranistka Eva Zaïcik vydala novou profilovou desku. Zaměřila se v ní na arménskou hudbu. Hodnocení připravila Michaela Vostřelová.
(…) Komitas Vardapet je pro Armény důležitou historickou postavou, které si velmi váží. Zažil tragickou dobu arménské genocidy, která těžce poznamenala 20. léta 20. století, a ačkoli sám nebyl účasten těch hrůz, stačilo mu slyšet a vědět o tom, co se dělo, a nenávratně ho to psychicky zasáhlo a vlastně zničilo. Hudba, kterou Eva Zaicik nahrála, vznikala ještě před genocidou, v době, kdy Komitas cestoval po Arménii a okolních zemích a sbíral stovky lidových písní a textů, na základě kterých potom sám tvořil. Vycházel zcela z tradiční arménské hudby a tvořil na základě monodie modální hudby. Díky tomu vzniká ta bolestivá, řezavá krása, kterou jste slyšeli například v písni Antuni. Dobře o tom mluví jiný současný arménský skladatel, dnes asi světově nejznámější, Tigran Mansurjan. Ten říká, že když si poslechneme i tu nejsmutnější Komitasovu píseň, evropské ucho tam slyší dur, velkou tercii, ale s evropskou durovou tonalitou to nemá nic společného. Panují tam jiné zákony a logika vnitřní organizace je z jiného světa. A Eva Zaicik tu hudbu zpívá překrásně, s veškerou kultivovaností, kterou má díky klasickému školení, s celou svou muzikantskou fantazií a proměnlivostí. (…)
Nejposlouchanější
-
Petr Stančík: Trojí poklepání na zavržený kámen. Mysteriózní svět pražských zednářů
-
Myslící býk a Zahradník. Dva příběhy Rudyarda Kiplinga z knihy Povídky zednářské lóže
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Lenka Elbe: URaNovA. Jáchymov devadesátých let, jeden lázeňský hotel a tajemství skrytá pod povrchem
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.