Máte rádi Richarda Strausse? O kompozičním mistrovství, slavných nahrávkách i politických kontroverzích

V pořadu pochopitelně nemůže nezaznít ikonický úvod symfonické básně Tak pravil Zarathustra, který jakoby symbolizoval celou rozporuplnost osobnosti Richarda Strausse. Proslavila ho symfonická báseň, ale věřil víc klasickým hudebním formám, než hudebním obrazům. Jako operní skladatel dovedl navázat jak na Richarda Wagnera, tak na Wolfganga Amadea Mozarta. Byl to nejslavnější a vždy nejlépe zaplacený hudebník své doby. A jeho sláva v podstatě nepohasla od 90. let 19. století až do konce jeho života. Dožil se požehnaného věku – zemřel 8. září 1949. Jeho umění je na jednu stranu nekonečně bohaté, ale zároveň jakoby se v něm neodráželo nic z toho, čím si Evropa a svět v 1. polovině 20. století musely projít. Dokud nacistický režim podporoval hudbu, zůstal vůči němu navenek zcela loajální. Jakkoli byl talentovaný a strhující, je také pro leckoho rozporuplný až odrazující. V Akademii se zastavíme u Straussových symfonických básní, dvou nejslavnějších oper a závěrečné kapitoly skladatelova života.