Mascha Kaléko: Mám volno v práci a v nástup jara věřím. Ironické i melancholické básně německé autorky
Pro autorčiny básně je typický vtip a smutek, přesněji řečeno zvýšená míra ironie a jedinečná kombinace vtipu, melancholie a sarkasmu, rafinovanosti a přímočarosti. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Mascha Vinaver-Kaléko (1907–1975) se narodila v Chrzanově v někdejší západní Haliči ruskému otci. Na počátku první světové války rodina odešla do Německa. V Berlíně pak Kaléko slavila velké úspěchy jako básnířka tzv. pondělních básní o obyčejných věcech a obyčejných lidech. V době Výmarské republiky se stala součástí berlínské bohémy.
Někteří badatelé nacházejí paralely s životem a lyrikou romantika Heinricha Heineho: oba pojí hravá ostrá lyrika i podobný životní osud: jejich knihy byly zakázány, stejně jako Heine i Kaléko musela emigrovat, a to v roce 1938 do Spojených států amerických.
V 60. letech odchází s mužem a synem do Jeruzalému, ovšem oba brzy zemřou. Kaléko posléze žije v jazykové i kulturní izolaci. Na podzim 1974 ještě vyjede naposledy do Berlína, ale cestou zpátky při zastávce v Curychu, už nemocná, umírá. Opětovná ztráta domova a stesk Maschu Kaléko provázejí již celý život. Zásadní je pro ni také nemožnost publikovat v mateřském jazyce a válečná provinění země, která se jí stala domovem a jejímž jazykem píše.
Související
-
Miloš Doležal: Horké čelo mého miláčka. Rozhlasový výbor ze sbírky Jana bude brzy sbírat lipový květ
Sbírka, nominovaná na Magnesii Literu, vznikala v období po smrti básníkovy manželky Jany Frankové Doležalové, herečky a vedoucí Dismanova rozhlasového dětského souboru.
-
Vratislav Effenberger: Vražední dobráci. Z básní vůdčí postavy českého surrealismu
Báseň je pro autora „střihovou skladbou“ různých všednodenních situací a výjevů, které teprve vzájemnou kombinací působí nepatřičně, groteskně, absurdně nebo zvláštně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
