Mascha Kaléko: Mám volno v práci a v nástup jara věřím. Ironické i melancholické básně německé autorky

Mascha Vinaver-Kaléko (1907–1975) se narodila v Chrzanově v někdejší západní Haliči ruskému otci. Na počátku první světové války rodina odešla do Německa. V Berlíně pak Kaléko slavila velké úspěchy jako básnířka tzv. pondělních básní o obyčejných věcech a obyčejných lidech. V době Výmarské republiky se stala součástí berlínské bohémy.

Někteří badatelé nacházejí paralely s životem a lyrikou romantika Heinricha Heineho: oba pojí hravá ostrá lyrika i podobný životní osud: jejich knihy byly zakázány, stejně jako Heine i Kaléko musela emigrovat, a to v roce 1938 do Spojených států amerických.

V 60. letech odchází s mužem a synem do Jeruzalému, ovšem oba brzy zemřou. Kaléko posléze žije v jazykové i kulturní izolaci. Na podzim 1974 ještě vyjede naposledy do Berlína, ale cestou zpátky při zastávce v Curychu, už nemocná, umírá. Opětovná ztráta domova a stesk Maschu Kaléko provázejí již celý život. Zásadní je pro ni také nemožnost publikovat v mateřském jazyce a válečná provinění země, která se jí stala domovem a jejímž jazykem píše.