Martin C. Putna průvodcem po rakouských korunních zemích
Že je dnešní „malé Rakousko“ dědicem velkého Rakouska-Uherska, je obecně známo. Známo je i to, že Rakousko-Uhersko bylo mozaikou národů.
Avšak, stojí za to si blíže všimnout vnitřní struktury starého Rakouska, „systému“ jeho korunních zemí, který se někdy shodoval a někdy neshodoval se „systémem“ národů v nich žijících (a někdy navíc se „systémem“ konfesí v nich vyznávaných).
Cesta po starém Rakousku postupuje podle jednotlivých korunních zemí - podle „finálního“ stavu při zániku Rakouska-Uherska - a připomíná dobu a způsob jejich začlenění do Rakouska, především však popisuje hlavní národnostní, náboženské a kulturní rysy těchto zemí.
Cesta je rozdělena na patnáct zastavení. Začíná v Horních a Dolních Rakousích, nejstarším jádru Rakouska – „Ostarrichi“ čili „východnější říši“. Pokračuje do alpských zemí – Štýrska a Korutan. Další z alpských zemí, Solnohradsko, je rakouským oknem do Bavor. V Tyrolích se německý živel již mísí s italským. Kraňsko je jádrem dnešního Slovinska. V přímořské Istrii se potkávají Italové se Slovany, ale žije tu i malý, dodnes své obrození nedokončivší národ Furlánců. Odtud se cesta přenese zase na sever, neboť Čechy a Morava tvořily severní výspu Rakouska. Maličké Slezsko si zaslouží samostatný díl, neboť je zbytkem Slezska velkého, o něž bylo Rakousko připraveno Pruskem.
Uhry, to je střední Evropa v malém, paleta národů a věr. A ještě v jednom zmenšení, Uhry v malém, to je Sedmihradsko čili Transylvánie, země Maďarů, Sikulů a Sasů, po staletí macešská k většinovým Rumunům. Autonomní částí Uher bylo i Chorvatsko. K Chorvatsku naopak nepatřila Dalmácie – ta byla součástí přímořské říše Benátek, a tedy periferií Itálie. Jako poslední země byla k Rakousku připojena Bosna a Hercegovina a stala se tak místem experimentu s „poevropšťováním islámu“. Ze slovanské Bosny pak ještě jednou na slovanský sever: O Halič se přeli Poláci s Ukrajinci. V Bukovině se naopak až překvapivě shodovali Němci, Ukrajinci, Rumuni a Židé. A v Bukovině leží i klášter Putna…
Každý díl je doprovozen i hudební ukázkou, typickou pro tu kterou zemi (a vybranou z autorovy sbírky, pořízené po cestách bývalými rakouskými zeměmi).
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.