Marie Stryjová: Pokojík
Četba na pokračování z knihy české autorky, která své dětství a dospívání prožila ve Volyňské oblasti na západní Ukrajině.
Vlastními prožitky prodchnutá próza se odehrává v padesátých letech minulého století. Hrdinka hledá zaměstnání, bydlení i své místo v životě. Připravila Jana Doležalová. V režii Markéty Jahodové účinkuje Jana Franková.
Prozaička, básnířka a překladatelka Marie Stryjová se narodila v roce 1931 v Dembrovce (dnešní Ukrajina). V roce 1947 se její rodina, stejně jako mnoho jiných volyňských Čechů, vrátila domů a usadila se ve vesnici blízko Broumova. Po absolvování tamního gymnázia vystudovala v Praze ruštinu a polštinu. Zemřela v roce 1977 v Praze.
Od 60. let minulého století psala především povídky, které tvoří několik cyklů, jež zaznamenávají jednotlivé etapy autorčina života. V obsáhlé části tvorby nazvané Nad rovinou (Mladá fronta 1982), se spisovatelka vrací ke svému dětství a dospívání, prožitém v jedné z českých enkláv ve Volyňské oblasti na západní Ukrajině. Autorka dětským viděním – pro které jsou stejně důležití lidé jako zvířata, barvy, roční období, předměty – vypráví věcně, bez sentimentu a s humorem příběhy své rodiny, svérázných příbuzných, českých, ukrajinských, polských i židovských sousedů, ale i vojáků, které „velké dějiny“ na krátkou dobu zavály do malé obce Dembrovka u Hrušvice.
Část nazvaná Kroupy evokuje gymnaziální léta, Měsíc vysokoškolská studia. V souboru Mlč se vrací do stále více zdevastovaného pohraničí. Autobiografická próza Pokojík z prostředí Prahy padesátých let minulého století vypráví o hledání místa k životu a zároveň o nemožnosti sžít se s mašinérií socialistické reality prosáklé nejen ideologií, ale též maloměšťáckou povrchností.
Nejposlouchanější
-
Alois Nebel a Konečná. Dvě prózy ze Sudet Jaroslava Rudiše
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Jack London: Bílý tesák. Nejstarší kompletně dochovaná rozhlasová hra z archivu Českého rozhlasu
-
Jaroslav Havlíček: Děvka páně. Pro diktátora jsou všichni kolem jenom nástroje k ukojení chtíče
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.