Marie Stryjová: Pokojík

Vlastními prožitky prodchnutá próza se odehrává v padesátých letech minulého století. Hrdinka hledá zaměstnání, bydlení i své místo v životě. Připravila Jana Doležalová. V režii Markéty Jahodové účinkuje Jana Franková.

Prozaička, básnířka a překladatelka Marie Stryjová se narodila v roce 1931 v Dembrovce (dnešní Ukrajina). V roce 1947 se její rodina, stejně jako mnoho jiných volyňských Čechů, vrátila domů a usadila se ve vesnici blízko Broumova. Po absolvování tamního gymnázia vystudovala v Praze ruštinu a polštinu. Zemřela v roce 1977 v Praze.

Od 60. let minulého století psala především povídky, které tvoří několik cyklů, jež zaznamenávají jednotlivé etapy autorčina života. V obsáhlé části tvorby nazvané Nad rovinou (Mladá fronta 1982), se spisovatelka vrací ke svému dětství a dospívání, prožitém v jedné z českých enkláv ve Volyňské oblasti na západní Ukrajině. Autorka dětským viděním – pro které jsou stejně důležití lidé jako zvířata, barvy, roční období, předměty – vypráví věcně, bez sentimentu a s humorem příběhy své rodiny, svérázných příbuzných, českých, ukrajinských, polských i židovských sousedů, ale i vojáků, které „velké dějiny“ na krátkou dobu zavály do malé obce Dembrovka u Hrušvice.

Část nazvaná Kroupy evokuje gymnaziální léta, Měsíc vysokoškolská studia. V souboru Mlč se vrací do stále více zdevastovaného pohraničí. Autobiografická próza Pokojík z prostředí Prahy padesátých let minulého století vypráví o hledání místa k životu a zároveň o nemožnosti sžít se s mašinérií socialistické reality prosáklé nejen ideologií, ale též maloměšťáckou povrchností.