Marcel Pagnol: Pekařova žena 1/2

Děj nás zavádí do malé vesnice, kam přijíždí nový pekař se svou nevšedně a k pekařovi jaksi nepatřičně krásnou ženou. Však také brzy dojde k tomu, co všichni očekávají. Žena pekařovi uteče s mladým pastýřem. Co ale vesnice neočekává je pekařova reakce – zřejmou nevěru odmítne vzít na vědomí. Je otázkou, zda proto, že je tak hloupý, nebo proto, že rozumí příliš životu. První díl dvoudílné inscenace poslouchejte 24. 12. ve 14:00 na stanici Český rozhlas 3 – Vltava.

Dnes je Marcel Pagnol znám českému publiku především jako autor próz Jak voní tymián, Tatínkova sláva a Maminčin zámek, ale ve dvacátých letech minulého století patřil mezi nejpopulárnější francouzské dramatiky. Ve třicátých letech se začal naplno věnovat práci pro film. Některé jeho filmy patří k francouzské filmové klasice a jeho jméno se objevuje vedle takových jmen jako Jean Renoir a Sacha Guitry.

Marcel Pagnol se narodil v Provence, městečku Aubagne ležícím východně od Marseille. Jeho rodný kraj a také jazyk – provensálština – se staly určující pro celou jeho tvorbu. Začínal jako učitel angličtiny, nejdříve na gymnáziu v Tarasconu a záhy na gymnáziu Condorcet v Paříži. Někdy mezi 16. a 18. rokem svého věku publikoval své první básně v marseillském časopise Massilia. Před slavným cyklem her z prostředí Marseille napsal několik satirických komedií, z nichž nejúspěšnější byla hra Obchod se slávou (spoluautor P. Nivoix). I samostatně napsané hry Jazz a Abeceda úspěchu se staly záhy populární po celé Evropě. Největší úspěch ale Pagnolovi přinesla marseillská trilogie Malajský šíp, Fanny a César a to nejen kvůli jisté dávce diváky vděčného sentimentu. Především se o to zasloužily humor a zejména věrné zobrazení přístavu Marseille s jeho každodenním životem rybářů námořníků, prodavaček ryb, pijáků ale také věčných snílků. Už poslední část této trilogie – César vznikala jako filmový scénář a filmu se Pagnol ve třicátých letech věnoval především.

Mezi Pagnolova vrcholná filmová díla patří Angele, Regain, Le Schpountz a Pekařova žena. V září 1934 měl premiéru snímek Angele, kde využil a vlastně objevil slavného francouzského komika Fernandela. Film Merlusse z roku 1935 je prvním dílem, jehož scénář napsal Pagnol výhradně pro film. Film, který vypráví příběh bručounského učitele Merlusse (Henri Poupon), natočil Pagnol o vánočních svátcích v budově gymnázia, kde sám studoval. S Fernandelem se Pagnol sešel i ve svém dalším vrcholném díle – filmu Regain (český název románu Hlasy země, 1937). Film byl poctou francouzskému venkovu a dodnes je označován za jedno z nejtypičtějších děl francouzské regionální produkce. Slovo schpountz, které je v titulu dalšího filmu, si Pagnol údajně sám vymyslel a označil tak hlavního hrdinu – venkovského prosťáčka Irénée (opět Fernandel), který se vypraví hledat štěstí mezi filmaře. Pekařova žena (La Femme du boulanger, 1938) vznikla na motivy povídky Jeana Giona (autora dnes již kultovního díla Muž, který sázel stromy) Modrý Jan. Pekařův, ač ústřední příběh, není vlastně to nejdůležitější. Pagnolovi se podařilo uvést na scénu všechny základní archetypy francouzského venkova – pekaře, učitele, kněze a drobné řemeslníky, kteří se schází v kavárně na kus řeči. Jejich na první pohled idylické vztahy jsou ale protkány vášnivými byť malichernými spory. Toto prostředí pak pekařovu „prostoduchost“ umožňuje spatřit z překvapujících úhlů.

Film velice obdivoval Orson Welles, možná díky tomu se dočkal i distribuce v USA. Hlavní roli pekaře ztvárnil Raimu a jeho výkon uchvátil Wellese natolik, že ho označil za jednoho z největších herců své doby.

Po válce se Pagnolovi nepodařilo navázat na dřívější úspěchy. Vrátil se k próze. Do francouzštiny také přeložil Shakespearova Hamleta a Vergiliovy Bukoliky, věnoval se i teoretické práci (například i do češtiny přeložené Poznámky o smíchu). V roce 1944 byl zvolen předsedou Společnosti autorů a dramatických skladatelů a 4. dubna 1946 se stal členem Francouzské akademie. Zemřel v roce 1974.

Jak vyplývá z výše uvedeného, je dvoudílná rozhlasová adaptace Pagnolova scénáře již několikerým zpracováním dané látky. Jejím autorem je režisérka připravované inscenace Hana Kofránková. Hlavní roli svěřila Václavu Vydrovi. Dále uslyšíte Miroslava Táborského, Svatopluka Skopala, Martina Zahálku, Jiřího Lábuse, Ladislava Freje, Terezu Bebarovou, Naďu Konvalinkovou, Taťánu Medveckou a další. Premiéra obou dílů je 24. a 25. prosince vždy ve 14. hodin. Jako pozvání snad poslouží další citát z pera Marcela Pagnola: „Příroda obdařila lidi smíchem, aby jim vynahradila, že musejí přemýšlet.“