Malý český člověk a velký český národ

Nebylo by to pro nás až tak zajímavé, kdyby se jedna z antropologicky pojatých prací o národním charakteru nejmenovala Malý český člověk a velký český národ . Jejím autorem je Ladislav Holý, sociální antropolog působící po emigraci v roce 1968 ve Velké Británii. Kniha poprvé vyšla anglicky v roce 1996, pro její vydání v roce 2001 v Sociologickém nakladatelství ji do češtiny přeložil Zdeněk Uherek. Psána je tedy pro cizí čtenáře světově proslulým britským antropologem, který se však ke svému původu i své vlastní zkušenosti s češstvím hlásí. O českou kulturu se začal Holý antropologicky zajímat v roce 1989, na přelomu let 1992 a 1993 zde pak shromažďoval data. Právě horizont těchto let tvoří časový vrchol knihy, která má podtitul "Národní identita a postkomunistická transformace". Téma zajímavé, protože stále živé.

Logo|foto:Český rozhlas

Jak se tedy Holý vyrovnává s úkolem popsat, co znamená "být Čechem"? Na jednu stranu je předmětem jeho zájmu oněch několik let po roce 1989. Chce-li se však rozepsat například o vztahu Čechů a Slováků či o demonstracích na Václavském náměstí, musí svým čtenářům, neznalým našich reálií, napřed vysvětlit, kdo byl svatý Václav a jaký byl charakter česko-slovenského soužití. Jeho početné historické exkurzy však nejsou přehledem faktů - Holý především ukazuje, jaký obraz historie nosí Češi ve svých hlavách. Ovšem není to pouze historie - pro národní vědomí jsou stejně tak důležité i pohádky a pověsti, televizní vysílání či stereotypní názory o národní povaze. V Holého knize mají na stejné úrovni místo jak statistická data, tak zamyšlení nad zlatými českými ručičkami. Dočteme se o rozporu v chápání jednotlivce jako závistivého čecháčka, který je však členem vzdělaného národa s velkou minulostí. Stejně tak o kategoriích "rodák" a "odrodilec", o problematickém vztahu Čechů k emigrantům či o (prý) typické české vlastnosti - vyznávání středu před jakýmkoli extrémem.

Čteme-li knihu Ladislava Holého, vlastně se nedozvídáme nové informace. To důležitější jsou přesně a bez zbytečného sentimentu popsané vztahy mezi nimi. Vztahy, kolem kterých Češi raději chodí po špičkách. Holý je však antropolog, který pouze zaznamenal to, co u nás viděl, slyšel a četl. Antropolog odjíždí domů a svou knihu, psanou o nás pro jiné, zde zapomněl. Můžeme do ní nahlédnout a zamyslet se nad tím, chceme-li o sobě druhým říkat právě toto...