Ludwig van Beethoven: Klavírní koncerty 1 & 4

(…) V subtilní melodii, kde je Beethoven ještě hodně opřen o mozartovský model, vynikne klavíristova schopnost vyzpívat dlouhý oblouk melodie a stejně tak i umění drobnokresby. Toto largo je ukázněné, zklidněné a v repríze přijde kouzelný moment maximálního ztišení. Hráči z orchestru – je to Německý symfonický orchestr Berlín – jsou v jednotě s výrazem pianisty. Dohromady jde o ucelený tvar, vznikl pod dohledem Andrewa Manzeho. Pro něj je detail vším – znát je to i ve větě první, kde pozornou artikulací vytahuje z orchestru vybroušená sóla. Nahrávka mladého německého klavíristy Martina Helmchena a specialisty na historicky poučenou interpretaci Andrewa Manzeho určitě v záplavě všech už vydaných a na vydání čekajících alb s Beethovenovými koncerty nezapadne. Koncert čtvrtý, který na této desce doplňuje Koncert č. 1, je charakterem odlišný; reprezentuje zralého Beethovena s odzbrojující směsicí introspekce a virtuozity. (…)

Nahrávka vyšla u vydavatelství Alpha.