Ludvík Vaculík: Český snář

Kniha měla v 80. letech velký ohlas, hlavně pro svou tématiku: otevřené zobrazení života disidentských kruhů. Řada lidí autorovi vytýkala přílišnou otevřenost, hlavně vzhledem k dobové politické situaci v totalitním státě, někteří mu vytýkali egocentrismus. Knihu však nelze zaměňovat za literaturu faktu, byť je pevně ukotvena v realitě. Autor neustále připomíná, že události nahlíží subjektivně, podle svého momentálního rozpoložení.

V edici Petlice vyšel v roce 1981 i sborník Hlasy nad rukopisem Českého snáře, pořízený ve 27 exemplářích pro autory příspěvků. Oficiálně pak v nakl. Torst, Praha 1991.)

Ludvík Vaculík v Českém snáři postihuje nejen společenskou atmosféru v normalizaci a na druhé straně vztahy ve společenství disidentů. Píše i o citových a milostných krizích muže středního věku, kterému byly vzaty možnosti uplatnění na vrcholu sil. Velkou pozornost věnuje i zahradě domu v Dobřichovicích, přičemž přírodní cykly, vždy tvořivé a plodné, kontrastují s tupou nehybností společenské atmosféry. Autentickým tématem je i opisování, vydávání a distribuce titulů edice Petlice a s tím spojené výslechy Státní bezpečností.

Pro současného čtenáře je kniha vzácně otevřenou a jazykově strhující výpovědí, jíž nechybí kritické charakteristiky událostí i osob, humor, erotično, existenciální otázky i ironická sebereflexe.

Ludvík Vaculík: Český snář