Lidé ve středověku nám byli podobnější, než si myslíme, říká Lenka Hlávková. S kolegy rekonstruovala, jak zněla hudba na pražské univerzitě
Chceme-li pochopit hudbu jako součást dobové reality, musíme porozumět historickým souvislostem. Jasným muzikologickým pravidlem se řídí i Lenka Hlávková z Ústavu hudební vědy pražské Filozofické fakulty, jejímž zájmem je vztah hudby a společnosti před rokem 1600. Ve Vizitce, kam ji pozvala Hana Slívová, mluvila také o tom, že liturgickou hudbu zpíval – pro leckoho překvapivě – i Jan Hus.
O existenci oboru hudební věda se Lenka Hlávková dozvěděla na táboře hudební mládeže, kam ji dovedl její zájem o klasickou hudbu.
Čtěte také
Účastníci tábora hudbu sami provozovali a někteří dokonce studovali hudebně zaměřený obor. Program zahrnoval setkání se zajímavými osobnostmi z hudebního světa, koncerty, promítání operních záznamů nebo hudebních filmů, a to vše nadchlo i mladou Lenku. Kvůli přijímacím zkouškám se začala učit hrát na klavír, četla odbornou literaturu a poslouchala nahrávky. Ke středověké a raně novověké hudbě ji to vždycky intuitivně táhlo, a když ji pak mezinárodně uznávaný muzikolog a odborník na starou hudbu Jaromír Černý pozval k sobě do semináře, o jejím odborném směřování bylo jasno.
Klávesy, bubínky, píšťaly
Lenka Hlávková se dnes věnuje vztahu hudby a kultury před rokem 1600, polyfonní písni a v současné době se spolu s kolegy pokouší nově nahlédnout hudbu a její kontext v době husitské a pohusitské. Ve Vizitce o tom mluvila podrobněji, stejně jako o nedávném projektu Septem Dies, v rámci kterého spolu s muzikology Janem Ciglbauerem, Davidem Ebenem a jeho souborem Schola Gregoriana Pragensis zrekonstruovali, jak zněla hudba na pražské univerzitě zhruba v prvním století po jejím založení.
„Studenti měli podobné starosti jako my. Během studií bydleli v kolejích, kde s ostatními žili ve společenství podle daných pravidel. Večer, když se zavřela brána, nesměli vycházet, a pokud to někdo porušil, dostal trest. Večer také mívali něco jako volný čas, během něhož si zkoušeli disputace a také se mohli věnovat hudbě, a to nejen té liturgické. Měli povoleno používat pouze tiché klávesové nástroje, takže žádné píšťalky nebo bubínky,“ vypočítává Lenka Hlávková. I proto její tým oslovil špičkovou interpretku staré hudby Corinu Marti, která svou hrou na clavisimbalum postavené podle dobového vyobrazení přidala nahrávce kýžený zvuk „stříbrných zvonků“.
Související
-
Noci milá, pročs tak dlúha? Koncert souboru Musica Panica nabízí písně pozdního středověku
Záznam programu nese vychází z unikátního dědictví, které českým badatelům zanechal písař a sběratel Kříž z Telče.
-
Středověká a barokní hudba mě pohltila. Sedí mému hlasu i osobnosti, říká Hana Blažíková
Baroknímu, renesančnímu a středověkému repertoáru se na české i světové scéně věnuje sopranistka a hráčka na románskou a gotickou harfu Hana Blažíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
