Letošní ročník Wien Modern učí posluchače snění a kreativitě

8. listopad 2017
Bernhard Günther

Od 31. října do 1. prosince se koná jeden z největších festivalů soudobé hudby Wien Modern. Jeho 30. ročník s podtitulem Bilder im Kopf, tedy Obrazy v hlavě, nabízí během 32 dnů celkem 106 koncertů a představení ve 26 koncertních sálech, výstavních prostorách a jiných, mnohdy neobvyklých místech rakouské metropole.

S uměleckým šéfem Wien Modern Bernhardem Güntherem si o programu přehlídky povídala spolupracovnice Mozaiky Lenka Nota.

Proč jste na zahájení festivalu vybral do prostor Velkého sálu vídeňského Konzerthausu projekci němého filmu J´accuse, tedy Obviňuji, od francouzského filmaře Abela Gance?

Letošní, jubilejní třicátý ročník, Wien Modern je nesen podtitulem Bilder im Kopf / Obrazy v hlavě, jde tedy o obrazy, které můžeme vidět, stejně jako o obrazy, které povstávají v naší hlavě, když slyšíme nějakou hudbu. Film Abela Gance z let 1918/1919 je ve skutečnosti zcela speciální projekt. Francouzský skladatel Philippe Schoeller napsal před nedávnem hudbu k tomuto filmu, která neilustruje obrazy, které vidíme, ale vyjadřuje spíše děsivý vnitřní život za nimi. Jedná se o napůl dokumentární film, který referuje o první světové válce. Abel Gance byl tedy jakýmsi prvním válečným zpravodajem. V roce 1918 obdržel povolení americké armády pro natáčení na bitevním poli u Verdunu. Takže co vidíme, jsou velmi silné a působivé záběry z tehdejší doby a co slyšíme, je hudba, která hluboké vrstvy těchto obrazů otvírá. Myslím, že tato kombinace je velmi silná. Nejedná se tedy o nějaký němý film se soudobou hudbou, ale o soudobý multimediální projekt, který publikum silně vtáhne do příběhu.

Divadlo v Dlouhé nahlédne do puberťáckých deníků Adriana Molea

Tajný deník Adriana Molea

Zřejmě nejznámější britský teenager se vrací na česká divadelní prkna. Retro hudební inscenace Tajný deník Andriana Molea ve věku 13 a 3/4 má premiéru dnes večer v Divadle v Dlouhé.

Titul letošního festivalu - Obrazy v hlavě - provokuje fantazii, imaginaci, sny a možná i jejich realizaci ve skutečnosti. Jedním z realizovaných snů je i festival Wien Modern, který před třiceti lety povstal ze snu Maestra Claudia Abbada. Vztahujete se v letošním jubilejním roce nějak k prvnímu ročníku?

Podíváte-li se na program letošního ročníku, je zřejmé, že se držíme výchozího stanoviska Claudia Abbada. Tedy: že soudobá hudba bude znít v těch největších sálech Vídně, v provedení nejlepších orchestrů - to jsou naše vůdčí myšlenky. V letošním roce jsme připravili tolik velkých projektů, které jsou zřídkakdy uváděny. Např. Vídeňští symfonikové v projektu Abela Gance, Symfonický orchestr rakouského rozhlasu ORF v Henzeho kompozici Das Floss der Medusa a Messiaenově Turangalile, nebo dva mládežnické orchestry - jeden je tady z vídeňské hudební univerzity, druhý je složený z vídeňských hudebníků a posluchačů pařížské konzervatoře, dále provedení opery Petera Eötvöse souborem Klangforum Wien. V novém obrovském projektu Olgy Neuwirth účinkuje Ensemble Intercontemporaine, na začátku festivalu Percussions de Strasbourg ve skladbě Huguese Dufourta s opulentním osvětlením a výpravou Enrica Bagnoliho, který inscenoval Prsten Nibelungův s Danielem Barenboimem v milánské La Scale. To vše je tedy velké množství obrovských projektů, které na sebevědomé myšlenky Claudia Abbada, tedy že soudobá hudba patří do největších sálů Vídně - naplňují.

Pod pojmem Obrazy v hlavě si v prvním plánu můžeme představit filmové projekce nebo fotografie, jinými slovy jejich hmotnou formu. Druhá, nehmotná podstata jsou projekce v naší hlavě - obrazy, krajiny, emoce. Toto téma je v dnešní době velmi aktuální, protože v každodenním životě není čas na fantazii nebo imaginaci. Má nás letošní ročník Wien Modern znovu naučit snít a být kreativní?

Bezpodmínečně musíme snít! Hudba je velmi dobře uzpůsobena k tomu otevírat dveře fantazie. Na festivalu ale nabízíme i něco zcela jiného - malířskou dílnu - kde lidé poslouchají hudbu a k ní společně s umělci mohou prostřednictvím barev a štětců vynést na světlo svůj vnitřní svět, své obrazy. Nabízíme také řadu koncertů, na kterých lze jednoduše zavřít oči a snít, spustit vlastní kino v hlavě, radost z asociací, cítit barvy. A právě síla hudby může fantazii pomoci, aby vyskočila.

Ivan Theimer, David Radok: Dobrou koncepci vymyslíte za deset minut

Ivan Theimer a David Radok

V Galerii u Betlémské kaple v Praze 2. listopadu začala výstava Hudba - moře - divadlo. Vychází ze společných zájmů a dlouholetých přátelských vztahů, výměn názorů a profesní spolupráce tří umělců: Davida Radoka, Josefa Kroutvora a Ivana Theimera.

Je současné umění dostatečně zajímavé a podnětné?

Podle mého názoru ano. Nabídka je vždy nová a stále se rozšiřuje a obohacuje i v letošním roce. Můžeme sledovat velkou dynamiku. V posledních desetiletích vzniklo neuvěřitelné množství nových děl. V letošním roce hraje na festivalu velkou roli například spektrální hudba, skrze kterou bude fantazie, barva a imaginace oslavována zcela novým způsobem. Poválečná avantgarda tento způsob uvažování neznala, nebo nechtěla znát.

Na festivalu zazní řada děl žen skladatelek. Například stálice festivalu Olga Neuwirth, nebo nováček dramaturgie profesorka kompozice na vídeňské hudební univerzitě Iris ter Schiphorst. Ruská skladatelka Galina Ustvolskaja kdysi prohlásila, že nemá smysl rozlišovat mezi hudbou psanou ženami a hudbou psanou muži. Má jít pouze o dobrou hudbu. Vnímáte vy jako dramaturg a teoretik rozdíly mezi ženskou a mužskou tvorbou?

Musím říci, že zcela samozřejmě zařazujeme a hrajeme hudbu mnoha fantastických skladatelek a umělkyň, o čemž se sami můžete přesvědčit. Tuto teorii považuji tedy za neužitečnou. V programu Wien Modern festivalu vidíte, kolik výborných skladatelek existuje. Je třeba se zbavit zaběhnutého klišé, že skladatelek je málo. Rok od roku je jich více.

Více o festivalu na http://wienmodern.at/

Autoři:Lenka Nota, Daniel Jäger