Ivan Theimer, David Radok: Dobrou koncepci vymyslíte za deset minut

David Radok patří k předním evropským operním režisérům, Josef Kroutvor je teoretik fotografie, esejista a básník, Ivan Theimer je světově uznávaným tvůrcem mimořádných realizací ve veřejném prostoru.
Společným tématem výstavy tří přátel se stalo moře, které nám Čechům chybí, o kterém ale sníme a které obdivujeme.

Moře je nekonečno, má všechno od melancholie po naději, moře je nepochopitelná věc. Pořád něco převrací a mění a člověk si uvědomuje svou pozici ve světě.
David Radok

David Radok po léta sbírá na plážích a skaliscích vyplavené kusy dřev (driftwood), dřevo ohlazené a obroušené pískem, vlnami a slanou vodou a sestavuje je pak s dalšími nalezenými předměty do autentických uměleckých objektů či plastik. Kresby Josefa Kroutvora, které vznikaly při pobytech na ostrově Belle-Ile v Bretani, zachycují mořské imprese, majáky, lodičky a nebezpečná skaliska. Mořské motivy nalezneme také u Ivana Theimera, k moři má blízko, dohlédne na něj i z terasy svého ateliéru v Toskáně.

Podle mě je důležité, aby veškeré umění nestálo jen na koncepci, na nápadu.., důležité je, aby v projevu byla silnější myšlenka a nápad byl jen jejím zprostředkovatelem. Dobrý nápad, dobrou koncepci si vymyslíte za deset minut. To je ale dobré pro reklamu, ne pro umění.
David Radok

Díla Ivana Theimera - pomníky, monumenty, kašny, reliéfy či obelisky zdobí Elysejský palác, řadu evropských měst, ale i Olomouc či Uherský Brod. Jeho umění je srozumitelné, přirozené, nepotřebuje odborný výklad. Lidé se ho rádi dotýkají. Je tradicionalisticky zakotvené, vychází z baroka a klasicismu.

Můj kamarád, zlínský básník Jaroslav Kovanda mi vždycky říkal: ,Ty máš štěstí, že ses narodil v Olomouci, každý den jsi viděl tu barokní a renesanční čistotu´… je pravda, že když jsem přijel do Paříže, uvědomoval jsem si, že to moje rodné město mi dalo takový velký kulturní batoh, do kterého můžu sáhnout, kdykoliv potřebuju.
Ivan Theimer

Přátelství Davida Radoka s Ivanem Theimerem má své počátky už v dětství. Díky Ivanu Theimerovi se David Radok v čase emigrace seznamoval s historií a kulturou Francie a Italie.

Z tohoto přátelství, diskusí a cest vyplynula i Theimerova spolupráce na Radokových operních inscenacích Lazebnik sevillský, Popelka (Rossini), Don Giovanni (Mozart) nebo Julius Cesar (Handel), které vznikly pro Göteborg a pro festival v Aix-en-Provence. Jejich zatím posledním společným dílem je inscenace Vivaldiho opery Arsilda s Collegiem 1704 v hudebním nastudování Václav Lukse.

„Je třeba si uvědomit, že všechno už tu bylo. Člověk nikdy nevynalezl nic nového. Vždycky navazuje na nějakou minulost. Pokud by se pokusil být originální, absolutně nezávislý na čemkoli jiném, vždycky se dostane do prázdnoty.“ (David Radok)