Lesja Ukrajinka: Lesní píseň. Pohádkový příběh o nešťastné lásce víly a chudého chlapce

10. červenec 2022

Pohádkové drama ukrajinské básnířky o kouzlu první lásky, nestálosti lidského srdce a síle odpuštění. V hlavních rolích Věra Kubánková a Eduard Cupák. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Podle divadelní hry Lesji Ukrajinky pro rozhlas napsal František Pavlíček
Osoby a obsazení: vypravěč (Václav Voska), Ten, co hráze trhá (Otakar Brousek st.), Rusalka (Jiřina Krejčová), Vodník (Jaroslav Raušer), Strejček Jakub (Otomar Korbelář), Lukáš, Jakubův synovec (Eduard Cupák), Lukášova matka (Světla Svozilová), Mauka, lesní panna (Věra Kubánková), Lesní mužík (Bohumil Záhorský), Ohnivec (Radovan Lukavský), Polní Rusalka (Blanka Waleská), Ten, co v skále sedí (Bohuš Hradil), Kylina, mladá vdova (Marie Glázrová) a Chlapec, její syn (Ivan Plecitý)
Dramaturgie: Jaroslav Pour
Překlad: Marie Marčanová a Jan Tureček
Hudba: František Kovaříček
Režie: Karel Weinlich
Natočeno: v roce 1957

Podobně jako v českých zemích i na územích obývaných Ukrajinci došlo v 19. století k silnému národnímu obrození. Ukrajinské národní hnutí, které bylo především reakcí na ruskou velmocenskou politiku, přešlo na začátku 20. století v boj za kulturní a politická práva. Jednou z největších osobností té doby, která se svým životem i tvorbou stala symbolem ukrajinské touhy po svobodě, je básnířka, dramatička, překladatelka a literární kritička Lesja Ukrajinka (1871–1913).

Čtěte také

Budoucí literátka se narodila jako Larysa Kosač do šlechtické rodiny s bohatými kulturními zájmy, která od začátku podporovala její umělecké sklony. Matka byla známá jako spisovatelka Olena Pčilka, otec Petro Kosač se zapojoval do aktivit kolem svého švagra, významného ukrajinského historika, ekonoma a filozofa Mychajla Drahomanova. Larysa od dětství projevovala literární nadání, velmi záhy začala psát první básně. Uměleckým pseudonymem Lesja Ukrajinka podepsala své verše poprvé v roce 1884. Bohužel, ještě v útlém věku se u ní projevila neléčitelná tuberkulóza kostí, která ji sužovala chronickými bolestmi po celý život. Nutnost zápasit s fyzickými obtížemi a nepoddávat se jim promítla především do své poezie, ve které promlouvá bojovným, nezdolným hlasem.

Přes vážné zdravotní obtíže vedla činorodý život. Byla zvyklá se neustále vzdělávat a získala široké znalosti z dějin literatury a umění, ovládala několik jazyků: ruštinu, polštinu, bulharštinu, řečtinu, latinu, francouzštinu, italštinu, němčinu a angličtinu. Hodně cestovala, částečně ze zdravotních důvodů navštívila mnoho měst nejen v Evropě, léčila se na Krymu, v Polsku, Litvě, Itálii, Německu i Egyptě... Velmi aktivně podporovala snahy o národní i politické sebeurčení Ukrajiny, v roce 1907 byla zatčena a určitou dobu žilka pod policejním dozorem.

Lidská láska je nestálá

Lesní píseň Lesja Ukrajinka napsala v létě 1911, při psaní využila své nasbírané poznatky z folklórního bohatství Volyňska, kraje, kde prožila dětství. Hned po svém vydání v roce 1912 zaznamenalo pohádkové drama velký ohlas publika a dodnes je považováno za nejvýznamnější autorčinu divadelní hru. Šťastně se v ní propojují obrazivý jazyk básnířky, láska k ukrajinskému folklóru i schopnost dát archetypálnímu příběhu o lásce víly k člověku vlastní filozofický obsah.

Mauko je lesní víla, kterou brzy zjara probudí svou hrou na píšťalu mladý chlapec Lukáš. Pro dosud nepoznaný cit opustí čistá a přirozená Mauko svět přírodních živlů a následuje svého vyvoleného do lidského společenství. Ale v chudé chatrči brzy ztrácí své kouzlo a Lukášova matka není s nevěstou z lesa spokojená. Nakonec i Lukáš přestane mít Mauko rád a ožení se podle přání své matky. Mauko ztrácí svou podobu, ale Lukášovi manželství štěstí nepřinese.

Vysíláme v obnovené premiéře po více než třiceti letech.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.