Leonardo da Vinci

17. duben 2002

V pondělí 15. dubna tomu bylo 550 let, co se narodil Leonardo da Vinci. Francouzský časopis Historia zveřejnil při této příležitosti stať věnovanou některým nepříliš známým povahovým vlastnostem tohoto italského génia.

"Nikdy nebyl spokojený!" - stojí v titulu článku ve francouzském měsíčníku, který část svého dubnového vydání věnoval výročí Leonardova narození. V úvodu autor článku píše: "Jeden z největších duchů v dějinách lidstva, malíř, inženýr, architekt a vynálezce v jedné osobě, nás dodnes nepřestává fascinovat. Ale jaký byl Leonardo jako člověk?" - ptá se dále a předesílá, že některé povahové rysy bychom u Mistra těžko čekali. Leonardo da Vinci se podle slov autora stati jeví jako člověk arogantní, skrblivý, přímo žárlivě chránící své výsady - jak vyplývá z doslova "bouřlivých" vztahů, které existovaly mezi ním a jeho mecenáši. Kromě toho, zdůrazňuje časopis Historia, Leonardo nesnášel pracovat s lidmi, které považoval za méně dokonalé, než je on sám.

Rodný dům Leonarda da Vinciho

"Když Leonardo da Vinci konečně našel ideálního mecenáše ve francouzském Králi Františku I.," stojí dále v článku, "měl za sebou dlouhou okružní cestu, která ho vedla od vévodů k panovníkům a od panovníků k papeži. A přinesla tolik dobrého pro umění, a zároveň tolik starostí tvůrci. Vztahy jsou to paradoxní: na jedné straně vládce, který vládne géniovi, a na druhé straně génius, který se umělecky projevuje ve vší svobodě."

Dětství prožil Leonardo v městečku Vinci

František I. si Leonarda velice vážil a nežádal po něm nic víc, než aby s ním mohl rozprávět. A tuto radost si dopřával téměř denně. Avšak - cituji: "Když Leonardo pracoval na objednávku kláštera San Sonato, četné jeho doplňující poznámky ke smlouvě ukazují, že byl velmi dobrým vyjednavačem. Nabízená suma mu připadala - doslova - tak tak postačující, a Leonardo začíná tudíž užívat metodu, která dokáže mecenáše pěkně vyvést z míry: začíná hrát na čas. Nejednou se přihodilo," pokračuje francouzský list, "že Leonardo sjednanou zakázku nedohotovil v termínu. A jak rostla jeho sláva, přijímal čím dál častěji i několik objednávek najednou, aniž by je mohl dokončit včas."

Leonardo neměl rád, když na něho ti, pro něž pracoval, příliš tlačili - zejména pokud po něm chtěli, aby spolupracoval s umělci na nižší úrovni, než byl on. A jestliže ho někdo vyzval, aby objednané dílo dokončil a neztrácel čas, Leonardo, zvyklý pracovat pomalu a ve vší svobodě, si začal hned stěžovat, že dostává příliš nízkou mzdu.

Leonardův náhrobek v Amboise

Časopis Historia však zároveň uvádí, že Leonardo sice často nesplnil, co slíbil, ale i on trpěl nesplněnými sliby chlebodárců. O zaplacení si však dokázal říct skutečně diplomaticky, jak vyplývá například z dopisu následujícího znění: "Je mi velice líto, že v této chvíli potřebuji peníze. Ale žádám vás o ně tak naléhavě pouze z toho důvodu, že jejich nedostatek mi nedovoluje vyjít vstříc mému největšímu přání. Přání, kterým je a vždy byla služba Vaší Výsosti."

autor: Aleš Knapp
Spustit audio