Láskyplná srdce a Smutný konec Policarpa Quaresmy

V rubrice Z Čech až na konec světa a zpět se vypravíme s Eliškou Závodnou a budeme snít o ráji. Olga Stehlíková nás provede MeziŘádky Prašiny, záhadné čtvrti v knižním vydání pro děti i dospělé, „knižní senzace“ jak počin vystudovaného matematika nazývá nakladatelský dům Paseka.

Galerie města Louny uspořádala výstavu Lounské dědictví představující výtvarné dílo Jaroslava Maříka i jeho syna Otakara Maříka. Pozvánku na výstavu společně s kurátorkou Kateřinou Krejčovou připravila Jarmila Konrádová.

19. leden 1969 byl úmrtním dnem dvacetiletého Jana Palacha, studenta historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se 16. ledna roku 1969 „na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po začátku okupace Československa armádami států varšavské smlouvy“ polil hořlavinou a zapálil. 25. února 1969 jeho čin v Praze následoval student šumperské železniční průmyslovky Jan Zajíc. O poselství tragických činů hovořila autorka pořadu nazvaného Láskyplná srdce Eva Ocisková s režisérkou Agnieszkou Hollandovou, se spisovatelkou Edou Kriseovou a dokumentaristou Josefem Platzem.

Na sklonku roku 2018 vydalo nakladatelství Triáda román brazilského spisovatele Limy Barreta Smutný konec Policarpa Quaresmy. Dílo, které patří k milníkům brazilské literatury, spatřilo světlo světa roku 1911. Do češtiny ho poprvé přeložila Jarmila Vojtíšková roku 1974. Nového překladu se pak ujala Šárka Grauová - překladatelka a vedoucí oddělení portugalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. S ní o novém překladu knihy Limy Barreta, o jeho životě a díle hovořil Petr Šmíd.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.