Květinová Dobrá jitra voní i v knížce

Větvička si všímá nejen přírodopisných jevů, jež jsou mu nejbližší, květin, stromů či botanicky zajímavých lokalit, ale také celkového rázu krajiny, historických pozoruhodností, zajímavých osobností, které se tu narodily. Text nezapře, spíše akcentuje rozhlasový původ, a to nejen uvedením časových údajů, kdy byly pořady vysílány, ale i tím, že se autor obrací ke čtenáři, rozmlouvá s ním, ptá se - a nejsou to jen "řečnické otázky", ale skutečné tázání, které čtenáře možná přivede i k hledání vlastních odpovědí.

Obal knížky Moje květinová Dobrá jitra Václava Větvičky|foto: vasut.cz

Je to zkrátka taková povídavá knížka v dobrém slova smyslu, z níž je patrné, že její tvůrce chce své objevy sdílet, vést o nich dialog. Dokáže vyšťourat z rázu krajiny, z historie, která ji poznamenala, či ze slavných i pozapomenutých jmen spoustu příběhů, nápadů a úvah. A také souvislostí - třeba hudby s krajinou, výtvarného umění s místem, odkud pochází ten který tvůrce, básniček s kytkou, studánkou nebo kopcem. Knížka je uspořádána dle jednotlivých témat: kapitoly se věnují například kopcům, vodám, rostlinám (třeba růžím, jimž se Větvička léta věnoval) a také jednotlivým regionům (Plzeňsko, Novopacko, Krkonoše, Vysočina aj.). Umí si také pěkně pohrát s jazykem, což dokazuje nejedno zamyšlení věnované původu či vývoji nejrůznějších slov a rčení, a vůbec pěkná čeština, z níž je text utkán.

Pochvalme i nenápadný půvab autorových kreseb, které knížku doprovázejí.