Kutnohorský komorní orchestr
„Pověsit housle na hřebík“ Tak by to mohlo dopadnout s absolventy Kutnohorské Základní umělecké školy, kdyby neexistoval místní komorní orchestr. Naštěstí existuje...
Nápad založit orchestr vznikl už na jaře 2009. Důvodů bylo víc - obnovit orchestrální tradici v Kutné Hoře, vzájemně seznámit místní muzikanty a samozřejmě hlavně si pořádně zahrát. Na nedostatek zájmu o nový orchestr si jeho zakladatelka, houslistka paní Lenka Drahotová rozhodně stěžovat nemohla. Nejdřív se přidali manžel - houslista a švagr - violoncellista a potom řada místních i přespolních hudebníků - amatérů i hudebních profesionálů. V současnosti má orchestr 16 stálých členů a většina z nich je v souboru už od začátku.
Soubor hraje bez dirigenta, zato má hned 2 umělecké vedoucí. Vedle paní Lenky Drahotové v roli koncertního mistra ještě violoncellistku paní Věru Bartoníčkovou, absolventku brněnské JAMU, která působí na plzeňské konzervatoři a v Kutnohorském orchestru má na starosti vedení zkoušek. Zkouší se pravidelně každý pátek, volno je jen o letních prázdninách. A stejně je to ještě někdy málo, takže je potřeba uspořádat víkendové soustředění. Orchestr si totiž na detailní a poctivé práci zakládá.
V repertoáru souboru najdete díla všech stylových období, aby koncerty byly co nejpestřejší a bavily hráče i posluchače. Jak ale podotýká paní Lenka Drahotová, vedle vděčných kousků ráda zařazuje i skladby méně obvyklé, třeba málo známé barokní autory, nebo naopak hudbu soudobou, která se prozatím usídlila spíš v repertoáru zahraničních souborů. Vždycky se ale taky musí hledět na hráčskou náročnost a řídit se tím nejposlednějším článkem orchestru. Čím je orchestr sehranější a přibývá společných hráčských zkušeností, tím náročnější skladby se dají hrát - takže má Kutnohorský komorní orchestr do budoucna velké plány.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
