Pěvecký sbor Masarykovy univerzity v Brně
Kdybyste se zeptali studentů brněnské Masarykovy univerzity na jejich pěvecký sbor, zřejmě byste se dozvěděli, že k němu mají velký respekt – kolují totiž zvěsti, že dostat se do něj přes všechny konkurzy a přezkoušení není vůbec snadné.
Každopádně brněnský univerzitní sbor se snaží o co největší kvalitu a jeho snažení už bylo mnohokrát oceněno i porotami na sborových přehlídkách a soutěžích. Sbor se například stal absolutním vítězem mezinárodního festivalu akademických sborů v roce 2010 a ještě v téže sezóně následovalo ocenění Unie českých pěveckých sborů „sbor roku 2010“. Podobných úspěchů má na svém kontě sbor již pěknou řádku, i když je to soubor ještě poměrně mladý – vznikl v roce 2004. Bylo ovšem na co navazovat, protože sborové zpívání má na českých univerzitách dlouhou tradici.
Členy dnešního Univerzitního sboru jsou studenti všech fakult i pedagogové. Celkem čítá sbor přes 60 zpěváků všech hlasových skupin – a může být hrdý na to, že má dostatek mužské pěvecké síly. Účinkování ve sboru je docela náročné – a to nejen kvůli studovanému repertoáru, ale hlavně kvůli časové náročnosti – každý zpěvák musí zvládnout 2 tříhodinové zkoušky týdně a ještě několik víkendových pracovních soustředění ročně.
Sbormistr Michal Vajda se kromě dirigování sboru na univerzitě věnuje přípravě budoucích sbormistrů na Katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty, kde vyučuje intonaci a dirigování. Jméno Michala Vajdy je pravidelným posluchačům Rampy dobře známé – je totiž spojené ještě s jedním amatérským sborem – s Holešovským dětským sborem Moravské děti, kde Michal Vajda působil nejdřív jako korepetitor a pak i sbormistr. A v dětství byl dokonce sám malým holešovským zpěvákem.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.