Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic: Putování aneb Cesta z království českého do města Benátek, odtud po moři do země Svaté

Český šlechtic, dvořan, diplomat a válečník Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic se narodil roku 1564 na hradě Klenová u Klatov. Pocházel ze staré šlechtické rodiny a dostalo se mu všestranného vzdělání. Zajímal se o historii, geografii, hudbu a politiku. Již v mládí ve službách arciknížete Ferdinanda, pozdějšího císaře, hodně cestoval po Německu a Itálii. Roku 1584 se vrátil do vlasti a spravoval zděděné statky. V letech 1594–96 se účastnil protitureckého válečného tažení, během něhož osvědčil vojenský talent i věrnost císaři.

Na jaře roku 1598 se vydal na pouť do Jeruzaléma, kterou po návratu literárně zpracoval. Putoval přes Bavorsko a Tyroly do Itálie, dále na Krétu, Kypr, do palestinské Jaffy, Jeruzaléma a Egypta. Později se stal komorníkem a císařským radou Rudolfa II. a byl také povýšen do panského stavu (1603). Za povstání 1618–1620 stál na straně odbojných stavů a byl po porážce povstání spolu s dalšími šestadvaceti účastníky odbojného dění popraven na Staroměstském náměstí.

Poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí|foto:Profimedia

Jeho vzdělání i mnohostranné nadání se odráží v cestopise Putování aneb Cesta z království českého do města Benátek, odtud po moři do země Svaté, země jůdské a dále do Egypta (1608), který také sám ilustroval. Kniha zachycuje nejen přímé Harantovy zkušenosti a zážitky z cesty, ale také jeho znalosti z bohaté četby dějepisné, národopisné, cestopisné, přírodovědné i teologické. I když je k poznávané skutečnosti v podstatě kritický, přece jen občas podléhá různým pověrám, zejména pokud jde o poznatky přírodopisné.

Orient ho zaujal nejen jako dějiště biblických dějů, ale především jako země obývaná nepřáteli křesťanského světa. Vedle jednotlivých událostí své dobrodružné cesty všímá si Harant zvláště kulturně historických poměrů, životního stylu, povahového založení obyvatel, způsobu jejich obživy, lidových zvyků a náboženských ceremonií. Jazyk nese stopy Harantova polyglotismu, ale také znalosti Bible a hovorové češtiny (množství rčení a přísloví, smysl pro humor a ironii).

Vydání jeho díla ve 20. století (1926, 1948) představovala výbor z původního rozsáhlého textu. Kompletní vydání vyšlo až v roce 2017 v edici Česká knižnice (nakl. Host, Brno). Cestopis edičně připravila, komentář, vysvětlivky a slovníček napsala Hana Bočková ve spolupráci s Markétou Melounovou.

Čtrnáctidílnou četbu na pokračování z cestopisné knihy českého šlechtice, který se na jaře roku 1598 vydal na pouť do Svaté země a v letech 1604–1607 pak o své cestě sepsal poutavé svědectví, z prvního úplného českého vydání díla připravila Alena Heroutová.

Psáno pro Týdeník Rozhlas.