Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu. Vzpomínky členů neformálního hospodského sdružení, které se stalo v českém umění pojmem

14. červen 2023

Večer na téma

Největší audioportál na českém internetu

Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu | Foto: Helena Wilsonová

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

V restauraci U Křižovníků na Starém Městě se od počátku šedesátých let setkávala proměnlivá společnost mladých výtvarníků, hudebníků a literátů – Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu. Vzpomínky, úvahy a texty členů a přátel neformálního hospodského sdružení, které se stalo v českém umění pojmem, poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Hovoří: profesor Zdeněk Beran, akademický malíř, dr. Věra Jirousová, historička umění, Olaf Hanel, výtvarník a historik umění, Ivan Martin Jirous, historik umění, Karel Nepraš, akademický sochař, ředitel KŠ, doc. Vladimír Borecký, filozof a psycholog, Zbyšek Sion, akademický malíř a Jan Steklík, výtvarník, ředitel KŠ
Zazní úryvky z textů: Zdeňka Berana, Naděždy Plíškové, Petra Lampla, Ivana Martina Jirouse a Rudolfa Němce

Účinkují: Jitka Sedláčková, Jan Novotný, Miroslav Hanuš

Připravil: Jiří Hůla

Režie: Vlado Rusko

Natočeno: 2005

Křižovnická škola byla školou otevřenou – hospoda je veřejný prostor, do kterého může vstoupit kdokoli – ale ne každý návštěvník měl tu čest stát se členem Křižovnické školy, většinou si musel členství poctivě vysedět.

Ivan Martin Jirous, básník, hudebník, signatář Charty 77, „Magor“

Ivan Martin Jirous|foto:Jan Kašpar, ČTK

Výčet známých i méně známých jmen patřících do okruhu svobodomyslné stolní společnosti vydá na několik stránek. Z těch neznámějších k řádným Křižovníkům patřili: ředitelé – kreslíř a autor konceptuálních akcí Jan Steklík a sochař Karel Nepraš, malíři Zdenek Beran, Rudolf Němec, Zbyšek Sion, Otakar Slavík, Antonín Tomalík, grafička Naděžda Plíšková, básník a konceptualista Eugen Brikcius, výtvarní teoretici Věra Jirousová a Ivan Martin Jirous, experimentální básníci Josef Procházka a Vladimír Burda.

Svými hrami a postoji bořila Křižovnická škola nejrůznější tabu, představy a konvence, narušovala hranice mezi každodenními událostmi – hlavně pitím piva – a uměním. Nepolitická činnost Křižovnické školy tak po svém – a většinou s nezaměnitelným křižovnickým humorem – reagovala na stav společnosti. Pro Křižovníky a jejich přátele byla kolektivní činnost spolehlivou formou obrany. Díla vznikající v době největšího rozkvětu Křižovnické školy jakoby na okraji obecného zájmu dnes patří k hodnotám českého moderního umění.

autoři: Jiří Hůla , Tvůrčí skupina Drama a literatura