Kristus v křesťanské ikonografii
Na Velký pátek se mnoho lidí ve svých myšlenkách obrací k ústřední postavě učení křesťanů všech vyznání Ježíši Kristu. Právě zobrazení Ježíše Krista v dílech výtvarného umění je jedním z čelných témat odborného studia předního historika umění, univerzitního profesora Jana Royta.
Hostem svátečního pátečního večera na stanici Český rozhlas 3 –Vltava bude ředitel Ústavu pro dějiny umění FFUK v Praze, profesor Jan Royt, který je znám především svými vědeckými pracemi k dějinám křesťanské ikonografie. Ve Velkopátečním zamyšlení nám přiblíží řadu příkladů z dějin světového umění. Mnoho kristologických témat vychází z duchovní kultury našeho kontinentu. Můžeme si připomenout, že o skutečné podobě Krista se z kanonických evangelií nedovídáme. Zmiňuje se však o ní apokryfní literatura.
Velkopáteční zamyšlení doplňují texty a verše v podání Libuše Šafránkové a Jana Potměšila. V programu kromě Gregoriánského chorálu zazní zpěvy východní liturgie, dále budou zastoupeni skladatelé Johann Sebastian Bach, Adam Michna z Otradovic, Giovanni Battista Pergolesi a Jan Dismas Zelenka. Pořad s názvem Kristus v křesťanské ikonografii připravila Marie Poláková, režii má Markéta Jahodová.
Páteční večer s Janem Roytem o proměnách zobrazení Krista v různých epochách výtvarného umění začíná na Českém rozhlase 3 – Vltava 22. dubna 2011 výjimečně už od 19:00.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
-
Povídky z edice Život kolem nás. Prózy Mandlera, Dvořáka, Holuba, Pekárka, Trefulky a Mináče
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.