Koronavirová doba nám ukazuje, že právo na konstantní štěstí je utopie. K životu patří i úsilí, říká terapeut Jan Vojtko

V období dospívání se aktivně věnoval divadlu a touha být před lidmi jej neopustila dodnes. Jan Vojtko v současné době patří mezi nejpopulárnější párové terapeuty. Ve své praxi i v médiích lidem vysvětluje nástrahy mezilidských vztahů a těm, kteří o to stojí, je pomáhá překonávat. Lásku k divadlu a k terapii propojil v projektu Terapie sdílením Live, který vznikl v hlavách a mobilních telefonech výtvarnice a herečky Ester Geislerové a módní designérky Josefiny Bakošové. Esemesky, kterými někteří lidé ukončují své vztahy, se staly předlohou pro interaktivní přednášku o vztazích a komunikaci. S tou trojice v časech před pandemií objížděla místa po celé republice.

Párový terapeut Jan Vojtko|foto:Robert Tichý

Svou terapeutickou práci Vojtko miluje, její smysluplnost cítí nejen v momentě, kdy může sám být nápomocen páru či skupině lidí, ale i v momentě, kdy je úspěšně odkáže na jiné, vhodnější kolegy. Soustavné naslouchání starostem druhých ale vyžaduje i pravidelný odpočinek. Tím je mu psaní článků i knížek pro děti. „Říkám jim horory pro děti. Vždycky si vzpomenu na herce Františka Husáka, který říkal, že dětství není příprava na život, dětství je život sám. I dětem si stávají špatné věci,“ konstatuje směrem ke svým knížkám Polednice plešatá palice a Morana Mařena, v nichž zúročil také vztah k mýtům.

Terapie sdílením, Josefina Bakošová, Ester Geislerová a Honza Vojtko|foto:Robert Tichý

Ve Vizitce detailně hovořil také o tom, jak koronavirus ovlivnil život v páru, jak se stres z prožívaného může na lidské psychice podepsat o mnoho měsíců později a také o problémech s adaptací na život bez kulturního a společenského komfortu. „Budu doufat, že tato doba lidi probudí a uvědomí si, že právo na konstantní štěstí je utopie. K životu patří i úsilí, byť to nemusí být vždy příjemné.“