Koncert bez hranic: Symphonique pop nebo Balkán jinak v podání Melody Gardot a Eliny Duni

20. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Melody Gardot

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Melody Gardot v koncertu nazvaném Symphonique Pop s orchestrem Radio France v nejlepším slova smyslu navazuje na tradici orchestrálních aranží jazzových standardů, naproti tomu Elina Duni, původem albánská zpěvačka, klavíristka a perkusistka žijící ve Švýcarsku, v duetu s irsko-britským hvězdným kytaristou Robem Luftem organicky spojuje progresivní jazzové prvky s balkánským folklórem a elektronikou.

Jako první si pustíme záznam koncertu americké zpěvačky, klavíristky, kytaristky a skladatelky Melody Gardot, který byl pořízen v pařížském Maison de la Radio v prosinci roku 2020, tedy v době přísných protipandemických opatření, kdy nebylo možné hrát pro živé publikum. Vznikla tak ale téměř komorní a intimní atmosféra, kterou navíc podpořil hladivě jemný zvuk Radio France Philharmonic Orchestra pod vedením dirigenta Dylana Corleyho. Nižší hladina intenzity zvuku spolu s absencí ostrých dynamických či barevných zvratů atakujících sluch jsou ostatně uváděny jako jeden z důvodů, proč si Melody Gardot za svou hudební doménu vybrala právě jazz v tradičnějším a téměř chansonovém pojetí. Ve svých devatenácti letech totiž měla vážnou nehodu, kdy ji při jízdě na kole srazil řidič auta. Vážná zranění hlavy a pohybového ústrojí si vyžádala řadu operačních zákroků, dlouhou rekonvalescenci a přetrvávající následky – Melody dodnes při koncertech používá jako oporu vycházkovou hůl a je velmi citlivá na světelné a zvukové vzruchy.

Už před nehodou se ale během studií oděvního designu intenzivně věnovala hře na klavír, a byla to právě hudba, která jí dle jejích slov pomáhala během zotavování podpořit paměť a motoriku, ale také zpracovat traumatický zážitek a vyjádřit emoce. Její niterně zadumané interpretace jazzových standardů i vlastních autorských písní si rychle získaly pozornost širokého publika. Dnes má Melody Gardot na kontě pět studiových alb, jednu kompilaci z živých vystoupení Live in Europe a spolupráci s předními jazzovými i rockovými muzikanty a producenty včetně hvězdného Stinga. Na koncertě, který uslyšíme, se pak jako speciální host představil klavírista Philippe Boden Pawell.

Elina Duni

Ani ve druhé části večera neopustíme pole jazzu, přesuneme se však do jeho progresivnější roviny a přimícháme balkánský folklór a elektroniku. Skladby švýcarsko-albánské zpěvačky, klavíristky a perkusistky Eliny Duni v duu s kytaristou Robem Luftem, zářící hvězdou progresivní londýnské jazzové scény, mají až hypnotizující charakter díky minimalistickým aranžím, které mezi vokální linkou a naloopovanými instrumentálními hlasy ponechávají obrovský prostor.

Elina začínala jako klasická klavíristka, záhy ale objevila možnosti jazzu a během studií na bernské Hochschule der Künste založila jazzové kvarteto, do jehož tvorby začala zapojovat prvky balkánské lidové hudby. Jejich tři studiová alba sklidila nadšené kritické ohlasy napříč Evropou. Držitelka mnoha hudebních ocenění včetně prestižní Swiss Music Prize se věnuje také autorské písňové tvorbě a sólovému projektu Partir, kde se doprovází na klavír, akustickou kytaru a perkuse. Na albu Lost Ships vydaném roku 2020 spolupracovala s klavíristou Fredem Thomasem, hráčem na křídlovku Matthieuem Michelem a právě kytaristou Robem Luftem, jehož uslyšíme i v záznamu koncertu z Label Suisse Festivalu.

autoři: Anna Marie Hradecká , zpr
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová