Koncert bez hranic: Queer hlasy a protiválečný vzdor v ruské exilové hudbě
V dnešním vydání pořadu Koncert bez hranic se zaměříme na ruské hudební osobnosti, které navzdory cenzuře a státem propagované homofobii otevřeně vyjadřují svou queer identitu anebo veřejně vystupují proti ruské invazi na Ukrajině. Společně s muzikoložkou Annou Kaznacheevou se podíváme na příběhy a tvorbu umělců a umělkyň, kteří kvůli svému přesvědčení opustili rodnou zemi a našli útočiště v exilu.
Jak ruskou hudební kulturu zasahují aktuální vládní represe a homofobní politika? Jak se oficiální postoj ke queer myšlenkám a LGBTQ+ komunitě proměňoval od 90. let až po současnost? A které prvky v tvorbě výrazných ruských hudebních osobností, dnes žijících v exilu, můžeme číst jako odkazy na queer zkušenost nebo jako odpor vůči ruské invazi na Ukrajinu?
Redaktorka Anna Marie Schorm do studia pozvala muzikoložku Annu Kaznacheevu, absolventkou a doktorandkou Ústavu hudební vědy Univerzity Karlovy, která se ve svém výzkumu věnuje mimo jiné roli západní populární hudby v putinovském Rusku nebo právě queer estetice v ruské populární kultuře. Kaznacheeva přibližuje proměnu ruské kulturní scény od 90. let, kdy se v mainstreamu poprvé objevily queer symboly, až po současnost, kdy se projevy „nežádoucí“ identity stávají důvodem pro represe. Co znamená projevit queer identitu a občanskou odvahu v prostředí, které obojí systematicky potlačuje, ukazuje Anna Kaznacheeva na konkrétních hudebních, vizuálních i textových příkladech.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
George Farquhar: Galantní lest. Hvězdně obsazená komedie o dvou zchudlých londýnských kavalírech
-
Martin Františák: Mlčení. Příběh chátrajícího statku, který ovládá nejstarší člen rodu
-
Povídky Stefana Benniho, Marca Lodoliho, Itala Calvina a dalších italských spisovatelů
-
Václav Kahuda: Proudy. Ponořte se do spodních vod života a jeho literatury v Četbě s hvězdičkou
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
