Koncert bez hranic: Hudba s romskými kořeny, která vás zahřeje u srdce i přivede do varu
Díky Mezinárodnímu dni Romů si každoročně 8. dubna připomínáme vznik Mezinárodní romské unie a především máme příležitost oslavit romskou kulturu. Její jedinečnost si ovšem jistě zaslouží víc než jeden den v roce. Blízko tomuto přesvědčení jste se mohli ocitnout naposledy třeba v uplynulém týdnu na koncertech tradiční české přehlídky romské kultury, festivalu Khamoro. Hudbě s romskými kořeny věnujeme i dnešní vydání Koncertu bez hranic.
Jeho první část nás zavede do jednoho kulturního centra nedaleko Štýrského Hradce, kde loni v říjnu vystoupilo kvarteto kytaristy Diknu Schneebergera a akordeonisty Christiana Bakanice.
Diknu Schneeberger Trio & Christian Bakanic
Diknu Schneeberger se narodil v lednu roku 1990 ve Vídni. S pověstí zázračného dítěte poprvé veřejně vystupoval a natáčel ve studiu se svým otcem, kontrabasistou Joschim a jeho kvintetem, ve čtrnácti letech. Dnes 31letý jazzový kytarista s formálním vzděláním z Vídeňské konzervatoře je považován za rostoucí hvězdu nejen rakouské gypsy jazzové scény. Se svým triem natočil hned několik desek a díky živým vystoupením si vysloužil reputaci muzikanta s ohromující technikou i citem pro chytlavé melodie. O deset let starší Christian Bakanic pochází z jižního Burgenlandu. Od roku 1994 žije ve Štýrském Hradci, kde absolvoval hudební gymnázium, konzervatoř i studia hry na akordeon na tamní Kunstuniversität.
Oba hlavní protagonisté večera jsou plodní skladatelé a aranžéři, vedle dvou gypsy jazzových standardů tak většinu jejich repertoáru tvoří autorské skladby. Těšit se ovšem můžete i na osvěžující odbočky – někdejší soulový hit Bobbyho Hebba, písničku Sonny, nebo mezi muzikanty i posluchači neméně populární klasiku Dukea Ellingtona, skladbu Caravan.
Süperstar Orkestar
Stockholmský Süperstar Orkestar začínal v roce 1997 jako dvoučlenná formace se zvláštním zalíbením v hudbě Balkánu. Během následujících let se rozrostl do dnešní osmičlenné sestavy, aby se plně etabloval na švédské scéně world music. Za zásadní průlom přitom uvádí rok 2000, kdy i do kin ve Švédsku dorazil kultovní snímek Emira Kusturicy Černá kočka, bílý kocour. Osobitý styl, který se energií vyrovná svým autentickým předobrazům, kapela vybrušovala na soukromých oslavách, ale i na prestižních domácích festivalech, vystupováním v rozhlase, ale především při svých cestách po domovině balkánské dechovky, Makedonii a Srbsku.
Kapela, která hraje v obsazení s velkým bubnem tupanem, tubou, dvěma baskřídlovkami, dvěma trubkami, klarinetem a altsaxofonem, se také leccos přiučila při spolupráci s mistry žánru, za všechny jmenujme třeba klarinetistu a saxofonistu Feruse Mustafova. Makedonský hudebník romského původu přezdívaný Král natočil se švédskými nadšenci jejich třetí album z roku 2008 nazvané Balkanized.
Související
-
Oslavy Mezinárodního dne Romů mají v Praze letos téma Držíme spolu – Ľikeras peha
Mezinárodní den Romů každoročně připadá na 8. dubna. V Praze jeho oslavy už posedmé pořádá společnost AraArt, tentokrát s tématem Držíme spolu – Ľikeras peha.
-
Jak vznikli legendární Kale? S malou pomocí Zuzany Navarové
Skupina Kale je nejznámější romskou kapelou u nás. Její nejslavnější éra přišla v době, kdy vystupovali se zpěvačkou Věrou Bílou. Jak na úspěch vzpomínají její členové?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.