Klauni žádný humor netvoří – jen se nastaví tak, aby se od nich odrážel
Hanka Malaníková vede málem akademickou debatu o humoru s dvojicí klaunů, herců a pedagogů Lukášem Houdkem a Petrem Jarčevským.
Kompletní záznam ArtCafé slazeného humorem, včetně tematického výběru skladeb od hudebního dramaturga Václava Havelky nebo básně Lawrence Ferlinghettiho čtenou samotným autorem, najdete v audiu pod článkem. Pořad obsahuje i půl párku!
Dochází vám v dnešní době humor? Čemu se lze smát, když člověku není do smíchu? „Pro naše tělo i duševní hygienu je dobré umět se dívat kolem sebe,“ odpovídá Petr Jarčevský, klaun, herec a umělecký vedoucí organizace Zdravotní klaun. „Směšnost je latentně přítomná ve všem. Záleží, jak na ni máme vypěstovaný zrak a čich,“ dodává Lukáš Houdek, klaun, herec a zástupce uměleckého vedoucího organizace Zdravotní klaun.
Nastolit řád, a pak ho porušit – to je jeden z principů komedie.
Petr Jarčevský
Oba hosté mají za sebou bohatou zkušenost s vedením klaunských workshopů, výběrem budoucích zdravotních klaunů, lektorováním a pedagogickou prací nejen na vysokých uměleckých školách. Jak se dá smysl pro humor učit a kultivovat? „Předpoklad dobrého klauna je, že umí vnímat svoje chyby, že je v sobě dokáže najít,“ říká Petr Jarčevský. A Lukáš Houdek pojmenovává stav, který je při učení podstatný: „Jak mám být sám sebou? To je otázka, kterou si klaun musí pokládat každou vteřinu svého bytí a nikdy na ni nenajít odpověď.“
V humoru je skrytá moudrost, která se ale vzpírá tomu, aby byla jako moudrost označena. Nedá se vyšít na dečku, která se pověsí nad kamna.
Lukáš Houdek
Na příkladech slavných scén z němých filmových grotesek vysvětlují hosté teorii inkongruence – humor funguje na bázi nesouladu mezi dvěma a více skutečnostmi a ten nesoulad nastává, když k nám svět najednou promluví jakoby dvojhlasně. „Úkolem komika je být citlivý na průsečíky automatismů,“ říká Lukáš Houdek.
Smějeme se tomu, že máme stejné chyby a stejné problémy.
Petr Jarčevský
V ArtCafé zaznívají i úryvky z eseje Václava Havla Anatomie gagu nebo z teoretických textů o humoru a komice Vladimíra Boreckého, dojde dokonce i na světem zatím neobjevenou encyklopedickou rozhlasovou agitku Slon z porcelánu, pod kterou je coby neznámý autor podepsán Lukáš Houdek. V závěru přichází vážné zamyšlení, zda může být humor nástrojem porozumění napříč názorovými příkopy a sociálními bublinami.
Hudbu vybral: Václav Havelka
Související
-
Skákat chci do šedesáti. Stojku, přemet i salto udělám, říká klaun a herec Jiří Bilbo Reidinger
Hned po rozhovoru na Vltavě zamířil Jiří Bilbo Reidinger do Motola, kde v rámci projektu Loutky v nemocnici dělá radost hospitalizovaným dětem.
-
Viktor Černický: Uvědomil jsem si, že současný tanec je nejvíc ze všech oborů otevřený jinakosti
„Přijal jsem roli outsidera tuzemské taneční scény, což mě baví,“ i o tom mluvil ve Vizitce tanečník, performer a autor Viktor Černický.
-
Zdravotní klauni musí umět improvizovat. Najdete mezi nimi herce, učitele a dokonce i faráře
Nemoci se bohužel nevyhýbají ani dětem. Zdravotní klauni se starají, aby z toho nebyly smutné. I když se jim někdy nepodaří pacienta rozesmát, dokážou rozzářit každý pokoj.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
