Klasické pohádky v tornádu obrazotvornosti. Nová vydání Čaroděje ze země Oz a Tajemné zahrady vycházejí s ilustracemi Kateřiny Boudriot Bažantové
Přes sto let staré příběhy pro děti, které vznikly na počátku 20. století, vycházejí letos v předvánočním období znovu i česky. Oba texty spojuje i to, že se jejich nakladatelství rozhodla použít původní překlad, ale knihu velkolepě vybavit novými ilustracemi. A přestože každá z knížek vychází v jiném nakladatelském domě, oba oslovily ve Francii žijící českou výtvarnici Kateřinu Boudriot Bažantovou, aby je pojala po svém.
V novém kabátě
„Před dvěma lety jsme založili edici Drobek, pro niž hledáme mimo jiné i dnes již klasická díla dětské literatury z celého světa. Proto padl náš zrak i na legendárního Čaroděje ze země Oz od Franka Lymana Bauma. Měli jsme totiž pocit, že by si kniha zasloužila zbrusu nový, moderní kabát, a proto jsme se rozhodli vydat ji s originálními, snad lze říci i nadčasovými ilustracemi Kateřiny Bažantové. S ní jsme předtím k vzájemné spokojenosti spolupracovali na třech beletristických projektech a na základě toho jsme usoudili, že její autorský styl se hodí i k tomuto dětskému dílu,“ řekl Jiří Stárek z nakladatelství Dobrovský, které Čaroděje ze země Oz vydalo v překladu Jakuba Markoviče.
Přiznané retro
Ilustrátorka Kateřina Boudriot Bažantová svou vizi popsala: „Snažila jsem se, aby ilustrace fungovaly minimalisticky i samotné v černobílé podobě, přestože jsem věděla, že je budu pak v počítači vybarvovat. K tomu jsem si vybrala omezenou paletu žlutého, červeného, modrého a ve smaragdovém městě zeleného odstínu. Tahle barevná i kresebná uzavřenost dodala světu Oze nostalgický a melancholický nádech, který mi k tomu seděl.“
„Přidala jsem také rastry, protože jsem se chtěla přiblížit starým dobrodružným knížkám, aby to bylo takové přiznané retro. Podle vzoru těch starých knížek jsem ke každé ilustraci přidala i z děje vytrženou větu, která souvisí s každým konkrétním obrázkem. To jsem udělala u obou těch knížek, jak u Čaroděje ze země Oz, tak u Tajemné zahrady,“ doplňuje Bažantová.
Holčička s osobností
Pohádka z viktoriánské Anglie od Frances Hodgson Burnettové o tom, že nejen rostliny, ale i lidé potřebují vzkvétat, byla jako Tajná nebo Tajemná zahrada zfilmovaná už roku 1919, pak také 1949 a v roce 1993 adaptaci režírovala Agnieszka Hollandová. Během letošního podzimu mělo premiéru další filmové zpracování s Colinem Firthem v jedné z hlavních rolí a v prosinci se na pultech knihkupectví objeví i nové vydání knižní předlohy z nakladatelství Leda. Vychází z dřívějšího překladu Lumíra Mikulky a bohatě je ilustrovala Kateřina Boudriot Bažantová.
„Knihu jsem se rozhodla pojmout jako takový herbář, protože se celá točí kolem zahrady, ale obrazně je tou nejdůležitější květinou hlavní hrdinka ‒ holčička Mary Lennoxová, která se v průběhu děje rozvíjí a rozkvétá. Nejdřív je sobecká a rozmazlená, protivná jako bodlák, ale jak postupně prozkoumává zahradu, tak v sobě objevuje soucit a zájem o okolí,“ vysvětluje ilustrátorka.
„Na obálce jsem chtěla zachytit její nejednoznačnost. Na obrázku se nesměje, protože ze začátku je v ní vztek a určitá temnota, což se v průběhu příběhu přetransformuje v ochotu a sílu vzít věci do vlastních rukou. Stejně jako květiny pak pěstuje i vztahy, ale ten bodlák v ní je pořád dál a dělá z ní osobnost. A to jsem se snažila do té obálky vtělit: holčičku s osobností,“ říká Bažantová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
