Když se moka konvička stane věrnou přítelkyní: Výstava Všednost odkazuje k vnímání sdílené reality
Pojem všednost nabyl za poslední pandemický rok nových rozměrů. Jak se změnil pohled na všední věci? Všímáme si lépe toho, co nás obklopuje? Co bydlí v našich domovech?
Kurátorský tým Muzea umění a designu Benešov (MUD), který tvoří Alena Ochepovsky, Barbora Pavliš a Markéta Hornerová, krátce po uvolnění restrikcí uvedl v Benešově výstavu s titulem Všednost. Výstava byla zahájena 5. června a potrvá až do konce října 2021.
Kurátorky pracují s kolektivní každodenní zkušeností z doby lockdownu. Téma popisují skrze předměty a díla ze sbírky MUD. Vedle toho dávají návštěvníkům možnost, aby se jednoduchou formou podělili o zážitky a dojmy z uplynulého roku. „Pracujeme se sdílenou zkušeností lockdownu,“ shodují se kurátorky a dodávají, že se díky sdílení emocí ukazuje, že se od sebe zase tak moc nelišíme.
Výstava Všednost odkazuje i k vnímání sdílené reality.
Alena Ochepovsky
Podobně jako se mnozí z nás doma prohrabovali věcmi, na které sedal prach, i kurátorky se během příprav expozice uzavřely v muzeu, procházely sbírky a vytahovaly výstavní artefakty odkazující ke každodennímu životu. K vidění je více než stovka užitkových předmětů, včetně knih nebo židlí, nechybí ani technologický koutek. Téma všednosti rozvíjejí i soubory fotografií, mezi kterými najdete i záběry Dagmar Hochové. Součástí kurátorského záměru je i web Všednost a výstavní katalog.
„Přemýšleli jsme, jak to udělat, kdybychom museli nedejbože zavřít, aby měla výstava web, kde by si ji člověk mohl projít, nacítit,“ říká Alena Ochepovsky s tím, že převedení výstavy do formy virtuální prohlídky týmu nepřišlo jako vhodné řešení. Kurátorky tedy téma výstavy ve spolupráci s Vendulou Chalánkovou a Jánem Obyšovským přenesly do třech výtvarně pojatých pokojů: obýváku, kuchyně a ložnice. V tomto vkusně zařízeném virtuálním bytě se vedle předmětů ze sbírek MUD objevují i další ikonické předměty každodenní užití, nechybí ani harmoniková hračka Kocour od Libuše Niklové.
Čtěte také
„Z Benešova nám posílali fotografie sbírkových předmětů. Plus jsou na webu předměty, které byly na nás, zapojili jsme například nábytek Jindřicha Halabaly,“ popisuje proces zařizování pokojů Vendula Chalánková, která spolu s Jánem Obyšovským vybrané předměty převáděla do výtvarné řeči. „Když jsme dlouhé hodiny stříhali, řezali a lepili, tak jsem si krásy všednosti zase všímali o něco více,“ reflektuje proces společné tvorby Obyšovský.
Hudbu vybrala: Anna Kolářová
Související
-
Dává to smysl? A je to etické? Tyto otázky si při práci klademe každý den, říkají designéři
Lákala by je spolupráce s vědci či experty z jiných oborů, nejvíc „bot“ nadělali při vývoji „udělej si sám“ projektu, za který nakonec dostali cenu Designér roku.
-
Došlo mi, že výstava je historický formát, říká Terezie Nekvindová
Detailnější kniha mapující princip a podstatu výstav a pozice kurátora v České republice nikdy nevznikla.
-
Benešovský MUD představuje tvorbu tří samorostů českého umění
První výstava v Muzeu umění a designu v novém roce představuje tři výtvarníky. Generačně vzdálení, ale přesto souznící v přístupu k linii a práci s prostorem i prázdnem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
