Benešovský MUD představuje tvorbu tří samorostů českého umění

V první místnosti se malíř mladší generace Lukáš Musil v site specific instalaci kresebně věnuje hledání vnitřních hranic člověka a definování pojmu vnitřní horizont. V následujících třech místnostech se představuje výtvarník Luboš Plný a jeho fascinace lidským tělem, sexualitou, ale i nemocí, stárnutím a dysfunkčností. V poslední místnosti se malíř Jiří Kubový tematicky vzdaluje z perspektivy lidského těla a jeho duše ke světu okolo něj a nekonečnému prostoru mezi nebem a zemí.

Celý proces je hledání.
Lukáš Musil

Lukáš Musil|foto: Jolana Haismanová,archiv Lukáše Musila

Lukáš Musil si rychle vytvořil zcela originální výtvarný styl, v němž převažují linie. Na podzim roku 2019 měl výstavu ve Ville Pellé, jejíž hlavním tématem byla pomíjivost. Kurátorka Ochepovsky Bartková, která s Musilem spolupracovala jak v minulosti, tak na aktuální benešovské výstavě, upřesnila, že při tvorbě konceptu vycházeli z kreseb, které vznikly po podzimní výstavě.

Současná výstava se podle ní dá popsat jako hledání vnitřního bodu, opravdovosti bez přetvářky. Formálně bude místnost zaplněna dlouhými pásy pauzovacího papíru s liniemi.

Jiří Kubový, neuchopitelný fenomén ze severních Čech a důsledný samouk, tvoří nepřetržitě od roku 1968. Na benešovské výstavě bude k vidění v několika ukázkách jeho raná tvorba a postupně se dostane až na poslední obrazy z loňského roku. Kubový se ve své tvorbě posouval od figurální malby až k velké redukci, kdy ve svých obrazech nechává drátky, provazy a prázdný prostor.

Já hlavně vystavuji to prázdno – věci, které v obraze nejsou, jsou ty nejdůležitější.
Jiří Kubový

„Kurátorská spolupráce s panem Kubovým je velmi zábavná,“ prozrazuje kurátorka Barbora Ficková. Prostor pro výstavu měl promyšlený předem, a jak sama říká, jeho představa o úpravě výstavního prostoru dílům svědčí.

Dvojí život

„Nikdy jsem se nesnažil moc prosadit a moc to neřeším, ale samozřejmě zájem o moje obrazy mě těší,“ komentuje Kubový otázku, zda je pro umělce nutné akademické vzdělání k tomu, aby se prosadil. Po celou dobu, co aktivně tvoří, nebyl nucený vyhledávat galeristy a živit se uměním. Přes den pracoval v bance a po večerech maloval.

Lukáš Musil: linie|foto: archiv Lukáše Musila

Cesta Lukáše Musila k volné tvorbě byla specifická. Nikdy necítil potřebu studovat výtvarnou školu. Poté, co přestal hrát profesionálně hokej, začal při práci kreslit na kurzech. „Ale samozřejmě to vnímám, že nemám školu. Není to pro mě ale nedostatek.“

Luboš Plný tvoří kresbu pro výstavu v MUD|foto: archiv Luboše Plného

Kurátorka Ochepovsky Bartková se tomuto tématu před několika lety věnovala v publikaci Umělec, vila, bazén, v níž se spoluautorkami rozvíjely diskuzi o významu vzdělávání v umění, jeho dopady a důležitost v životě umělce.

Součástí benešovské výstavy jsou také díla konceptuálního umělce Luboše Plného. Jako jediný český výtvarník byl roku 2017 vybraný do mezinárodní expozice na 57. bienále umění v Benátkách. Na benešovské výstavě Corpus Humanum představí anatomické kresby znázorňující detailní struktury lidského těla, tvořené barevnou tuší, někdy doplněné koláží a malbou. Výstava bude doplněná o jeho asambláže inspirované lidskou sexualitou.

Ve sklepě se umělci mohou vyřádit!

Benešovské Muzeum umění a designu tvoří poslední rok a půl zajímavý bod na mapě nepražských galerií.

Luboš Plný, kresba|foto: archiv Luboše Plného

„Snažili jsme se, aby MUD pojal všechny druhy umění. Aby všichni mohli vidět i více přístupů, jak lze umění vystavovat,“ přibližuje v ArtCafé hlavní kurátorka muzea Alena Ochepovsky Bartková. Výstavní prostor je rozdělený na několik částí. První místnost je hřištěm pro etablované umělce, kteří pro MUD vytváří site specific instalace na míru. Další sály nabízí prostor pro umělce, kteří mimo jiné reagují na sbírky muzea. Šímova síň je zasvěcena benešovským umělcům a ve sklepních prostorech se odehrávají rozsáhlejší site specific projekty. Pro rok 2020 už mají plán výstav hotový. Na podzim se mimo jiné zaměří na téma žen v umění s ohledem na rozpor různých generací umělkyň.