Výtvarnice Vendula Chalánková: V první vlně koronavirové pandemie mi docházelo lepidlo, ve druhé papír
Vendula Chalánková je spoluautorkou jednoho z vítězných návrhů pro aktuální projekt zvaný Městská galerie, který by rád oživil brněnskou čtvrt Cejl. Kromě toho se věnuje ilustraci knížek (za letošek měla odevzdat čtyři, zvládla ale jenom tři) a volné tvorbě. Ve Vizitce, kam ji pozval Ondřej Cihlář, ovšem došlo i na čtení receptu na majonézu.
Na střední pedagogické škole maturovala ze zpěvu, zpívat prý ale neumí. Když to nevyšlo ani s recesistickým uskupením Muženy, s hudbou je dnes spojená hlavně skrz výtvarné umění. Je autorkou několika klipů, aktuálně připravuje obal live alba kapely Eturnity a jako ilustrátorka se podílela na aktivitách spojených s propagací skladatele Leoše Janáčka, jenž byl s Brnem úzce spjatý. Ilustrovala janáčkovské pexeso, její obrázky zdobí také Mářinu kuchařku, což je sbírka receptů zapsaných skladatelovou hospodyní Marií Stejskalovou.
O Janáčkovi se tak posluchači z úst Venduly Chalánkové například dozvěděli, že se ošklíbal nad špenátem, ovšem pochutnal si na dančím. V éteru také zazněl recept na domácí majonézu. Právě při přípravě tohoto receptu přišla Chalánková na způsob, jak knížku vyzdobí. „Říkala jsem si, že když je to kuchařka, musí tam být fotky jídla. Uvařila jsem tedy majonézu a v momentě, kdy se chladila, jsem ji shora vyfotila a fotku poslala autorům knížky.“ Nápad se jim líbil, Vendula Chalánková ale záhy zjistila, že všechna jídla připravit nezvládne. Vařit tak museli i janáčkologové.
Vendulko, co asi děláš? Jíš?
V současné době chystá dvě výstavy: jedna by měla být k vidění v Brně, další právě putuje do Prahy. Zcela aktuální je pak také její společný počin s kolegou Petrem Lysáčkem, pojmenovaný Mendel kontroluje pokus. Jedná se o velkou nástěnnou malbu na jednom z domu v brněnské čtvrti Cejl, který díky aktivitě nakladatele Martina Reinera získává novou podobu. I o tomto projektu Vendula Chalánková ve Vizitce mluvila detailněji.
Petr Lysáček je výtvarník, jenž má ateliér v těsné blízkosti jejího. Na příkladu tohoto umělce, který si vystačí s materiálem nalezeným ve svém okolí, popsala ve Vizitce podstatu ateliéru environmentu na brněnské FAVU. Studovala tam pod vedením Vladimíra Merty a Mariana Pally. „Když pominula první vlna pandemie, řekla jsem mu, že můžeme jít do obchodu pro nový materiál. On odpověděl, že vůbec nic nepotřebuje.“ Samotné Vendule Chalánkové by se bývalo otevřené papírnictví hodilo. „V první vlně koronaviru mi docházelo lepidlo, v druhé papír.“
Chalánková se do širšího povědomí zapsala v první polovině nultých let jako autorka vyšívaných esemesek. „K vyšívání mě odmala vedla máma, která mi říkala, že než se vdám, musím vyšít ubrus,“ říká. Ubrusů od té doby vyšila hodně a zkušenosti s výšivkou pak využila na vysoké škole právě v tomto svém sms projektu. Nejoblíbenější vyšitou zprávou je pro ni dotaz: „Vendulko, co asi děláš? Jíš?“ Vyšívaná kapitola je pro ni už ale dávno uzavřená.
Nejposlouchanější
-
Deník zloděje. Autobiografický příběh padlého anděla Jeana Geneta
-
Nepříjemná ústřice. Josef Kemr a Stella Zázvorková v komedii o nečekaném vyústění služební cesty
-
Peter Karvaš: Sedm svědků. Detektivka ve hvězdném obsazení otevírá otázky po občanské odpovědnosti
-
Molière: Misantrop. Komedie o tom, jak je těžké mít rád lidi
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
