Kde domov můj? Petr Polakovič v Muzeu vystěhovalectví do Brazílie připomíná kořeny, o kterých mnozí neví

6. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Polakovič

Tu nízkou opravenou budovu v Náhlově lze brát jako prázdninový tip. Pěší nebo cyklistický výlet do Muzea vystěhovalectví do Brazílie nabízí příležitost seznámit se s příběhy, které na první pohled vypadají jako vytržené z fantaskních románů. Se zakladatelem muzea Petrem Polakovičem o nich ve Vizitce mluvil David Hamr.

Bývala to škola, dnes je v opravené budově díky aktivitě badatele, historika a genealoga Petra Polakoviče Muzeum vystěhovalectví do Brazílie. Skrz nejrůznější dokumenty, fotografie, dopisy, mapy či vlajky představuje v Náhlově v kraji bývalého vojenského prostoru územně spadajícího pod město Ralsko nejen odchod Severočechů do jižní Ameriky, a to zejména vlnu z devatenáctého století, ale také situaci po druhé světové válce. Ta v oblasti Sudet vedla k vysídlení německých občanů a následnému postupnému zániku zhruba dvacítky místních obcí.

Muzeum vystěhovalectví do Brazílie

K založení muzea vedly Petra Polakoviče zcela osobní důvody. Jeho tatínek pochází ze Slovenska, maminka byla Němka a patřila mezi původní obyvatele náhlovského regionu. „Z nedalekého Zábrdí se v roce 1877 vystěhovali do Brazílie moji praprastrýcové z maminčiny strany,“ vzpomíná Polakovič ve Vizitce s tím, že po štastnějším životě za oceánem tehdy toužily tisícovky obyvatel celé monarchie.

Odkud pochází německý Honza?

Brazílii světu otevřel na začátku 19. století portugalský král Jan VI. zvaný Dobrotivý, který do země utekl před Napoleonem. „Přestože v Brazílii tehdy nebyla žádná infrastruktura, už tehdy jsou doložené stopy prvních obchodníků – sklářů ze severních Čech,“ konstatuje. Hlavní vlna odchodu do Brazílie se vzedmula po roce 1822, kdy země vyhlásila nezávislost na Portugalsku a tamní panovníci začali lákat schopné řemeslníky a zemědělce. 

Petr Polakovič

Do Brazílie se Petr Polakovič dostal poprvé během služební cesty v roce 1996. Tehdy o svých předcích ještě nic netušil. „Měl jsem ale zvláštní, sympatický pocit, že mě to tam přitahuje,“ říká. O dva roky později už o své brazilské větvi leccos věděl a do země vyrazil přímo za příbuznými. Dodnes se raduje nejen z velkého rodinného klanu (někteří členové brazilské rodiny prý mají stejnou fyziognomii jako on), ale i z nových informací, které mu pomáhají rozšiřovat povědomí o česko – brazilské stopě. 

Vltavskou Vizitku protkala brazilská hudba, kterou má, podobně jako tamní tanec a radost ze života, Petr Polakovič velmi rád. Měl ji rád i klíčový brazilský prezident Juscelino Kubitschek de Oliveira (1902 - 1976, zakladatel hlavního města Brasília), jehož pradědeček se z českých zemí do Brazílie dostal okolo roku 1830. Přezdívalo se mu německý Honza, odkud přesně ale pocházel, to neví ani Petr Polakovič, ani jeho kolegové badatelé. Spekuluje se o jihočeské Třeboni, jak však host pořadu řekl, žádné doklady ani matriční zápisy se nenašly. Kořeny česko-brazilské rodiny byly letos v zimě dokonce tématem odborné konference v Senátu, na níž se diskutovalo právě o životní trajektorii Kubíčků.

Poslechněte si celou Vizitku, ve které Petr Polakovič detailně mluví o aspektech migrace do Brazílie, o aktivitách napojených na Muzeum vystěhovalectví do Brazílie i o tom, jak na náhlovský region reagují potomci místních obyvatel, kteří se na sever Čech dostávají vůbec poprvé.

autoři: Hana Slívová , David Hamr
Spustit audio