Karla Erbová: Poezie je má Ariadnina nit

Lidí, kteří dbají na čest, ubývá. Už se to nenosí, je to k smíchu, je to rekvizita, kterou se tak trochu pohrdá. To není dobré. Společnost dala na pozlátko, na povrchnost, přestala si vážit sama sebe, přestala si vážit hodnot, které ji budují. Co je do společnosti, která je prázdná?

Rodná Plzeň se ke Karle Erbové nechovala hezky. Výspa míru a socialismu neměla pro svobodomyslné velké pochopení. Dnes je naštěstí situace jiná a město se snaží napravit, co pokazilo. Básnířka je držitelkou Ceny města Plzně za celoživotní dílo, několikrát jí byla udělena Cena Bohumila Polana.

V rozhovoru vzpomíná Karla Erbová na své první verše, na válku i osvobození Plzně americkou armádou, jejíž vojáci ji zklamali, protože ji s sebou nevzali do tanku. Vzpomíná na normalizaci, během níž mnozí Plzeňané raději přešli na druhý chodník, aby ji nemuseli pozdravit. Vzpomíná na stanici Vltava, jejíž redaktoři se k ní chovali tak hezky. Ale především mluví o své lásce k poezii a o své tvorbě.

V rozhovoru je zmínka o básni Matka, ale báseň samotná chybí.  A jak bylo slíbeno, je alespoň součástí tohoto textu.

Během rozhovoru zní kromě písní J. Brela také ukázka z melodramu Jiřího Bezděka Ariadné na Naxu (Pocta Jiřímu Antonínu Bendovi).

Text Karla Erbová. Plzeňskou filharmonii řídí Jiří Petrdlík.

Recitace Apolena Veldová a Petr Stach.

Nahráno 19. 10. 2017 v Měšťanské Besedě v Plzni.