Karel Gott opět vítězí, Magnesii Literu ovládl jeho portrét od Pavla Klusáka

Když se jeho středoškolští spolužáci dělili na metalisty a folkaře, zařadil se do druhé party. Na koncerty chodil do pražského klubu Na Petynce a k ruce mu byl i hudební archiv strýce, jazzového publicisty Petra Zvoníčka. „Archiv mi byl v těch letech nesrozumitelný, ale ta vášeň, ta srozumitelná byla,“ vzpomněl ve Vizitce. Pak tu byl ještě druhý strýc, maratonec Martin. Tréninkové rady dával i jistému Jiřímu Černému. „Pochopil jsem, že je tu někdo, kdo dělá pořady o nové hudbě, pouští věci, které se v rádiu běžně nepouští, anebo informuje o tom, co je nového s Bohumilem Hrabalem. Když jsem dorazil na jeho antidiskotéky, otevřel si mi svět Laurie Anderson a Oldřicha Janoty. A taky svět někoho, kdo se stará o to, o co se druzí nestarají. Bylo mi devatenáct a zalíbilo se mi to. Než jsem se rozkoukal, začal jsem u toho zůstávat.“

Čtěte také

Deziluzivní zkoumání i pohled za pečlivě budovaný sebeobraz. Magnesii Literu 2022 získal Klusákův Gott a Bilerova Destrukce

Prvně publikoval v Echu, zpravodaji Jonášova klubu při divadle Semafor, recenze Burianovy a Fikejzovy desky Hodina duchů mu vyšla v obnovených Lidových novinách. Psal taky o brněnské nezávislé scéně či hudbě Jakuba Nohy. „Pokládal jsem za dobré zabývat se tím, čím se druzí nezabývají,“ shrnuje svůj tehdejší zájem, který přetrvává dodnes, přičemž jeho lásku k experimentu v hudbě podtrhla možnost účastnit se v nultých letech rakouského avantgardního festivalu, kam jej vyslal časopis Týden. „V konfrontaci s Johnem Zornem a Marcem Ribotem, postjazzem a elektronikou se mi otevřelo jiné okno a tahle experimentálnost a novost se mnou začala cvičit,“ popisuje dobu, kdy se začal odklánět od worldmusic.

Abychom věděli, o co přesně šlo

Ve vltavském pořadu Sedmé nebe pravidelně vypráví a do kontextu zasazuje příběhy zajímavých person zahraniční i české hudební scény, letos v březnu mu v nakladatelství Fra vyjde knížka Uvnitř banánu o šesti desítkách hudebních outsiderů a loni poslal skrz značku Host do světa objemnou knihu Gott: Československý příběh.

Čtěte také

Příběh Karla Gotta je pro mě cennější než jeho nahrávky, říká hudební publicista Pavel Klusák

V ní se na základě konfrontace s fakty pokusil Gottův obraz demytizovat. „Na začátku jsem tem příběh chtěl převyprávět i kvůli současnému pocitu, že lidi se emotivně vyjadřují ke spoustě témat, třeba válce v zahraničí nebo očkování, aniž by věděli, o co jde. Měl jsem pocit, že pokud chceme plamenným způsobem zaujímat postoje, měli bychom si říct, co přesně se dělo.“

Ve Vizitce došlo také na povídání o Klusákových pokusech se studentskou kapelou Stereo, o spolupráci s kamarádem a spolužákem z FAMU Markem Najbrtem, o pouťovém zážitku z koncertu popové skupiny Black Eyed Peas anebo o účasti na kláních slam poetry. Odbytiště tam dostaly i Klusákovy texty písně o dvanácti slokách.