Kánon100 v hudbě a opeře. Století rozmachu, perzekuce i stagnace české hudby. Která díla bodují?
Vltavský projekt Kánon100 v těchto dnech vrcholí hlasováním o nejlepších dílech českého umění od roku 1918. O Kánonu100 v hudbě a opeře se diskutovalo také v Rudolfinu v rámci festivalu Pražské jaro.
O hudbě milované i nenáviděné, oficiální i zakazované, ale také o konzervativním českém publiku nahlas přemýšleli muzikolog a skladatel Miloš Štědroň, generální ředitel České filharmonie a klavírista David Mareček, skladatel a šéfdirigent Janáčkovy opery v Brně Marko Ivanović a ředitel Hudebního a informačního střediska a skladatel Petr Bakla. Debatu v Rudolfinu moderoval Boris Klepal.
Z jejich debaty nad kanonickými díly české hudby a opery posledního století vyplynulo několik tezí:
Nejvýznamnější české skladby a opery poslední stovky let napsali Leoš Janáček a Bohuslav Martinů.
Ostatní skladatelé jsou daleko za nimi a hudební kánon v současné době v podstatě nevzniká.
Soudobá hudba se hraje málo a většinou na okrajových akcích, velké příspěvkové instituce se jí věnují jen málo.
České publikum je konzervativnější než jinde v Evropě.
Kánon100: Hlasujte o nejlepší české umění od roku 1918
Osudy dobrého vojáka Švejka, Spalovač mrtvol, Růžový tank. Které z kanonických děl vytvořených během sta let od vzniku První republiky považujeme za nejvýznamnější? Vltavský projekt Kánon100 vrcholí velkým posluchačským hlasováním. Přepište s námi dějiny českého umění!
Každé z těchto tvrzení je shrnutím podrobnější debaty v Rudolfinu a každé z nich je podnětem k dalšímu přemýšlení i širšímu rozvinutí. Hudební a operní kánon i hudba a opera samotná doplácí na svoji časovou náročnost i nemožnost ji jednoduše provést. Proto také více doplatily na ideologickou perzekuci nepohodlných skladatelů v dobách komunistické diktatury. Orchestrální skladby nelze interpretovat v samizdatu, operu lze jen těžko hrát v podmínkách bytového divadla. Obraz české hudby je z těchto důvodů možná nejpokřivenější ze všech uměleckých žánrů, které se Kánon 100 pokouší obsáhnout.
Top 10 českých oper od roku 1918
1. Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky
2. Leoš Janáček: Z mrtvého domu
3. Bohuslav Martinů: Juliette
4. Bohuslav Martinů: Řecké pašije
5. Leoš Janáček: Věc Makropulos
6. Leoš Janáček: Káťa Kabanová
7. Bohuslav Martinů: Hry o Marii
8. Martin Smolka: Nagano
9. Alois Hába: Matka
10. Pavel Haas: Šarlatán
Top 10 českých skladeb od roku 1918
1. Leoš Janáček: Glagolská mše
2. Miloslav Kabeláč: Mystérium času
3. Leoš Janáček: Sinfonietta
4. Josef Suk: Zrání
5.–11.
Svatopluk Havelka: Hommage a Hieronymus Bosch
Jan Novák: Dido
Jan Klusák: Variace na téma Gustava Mahlera
Petr Kofroň: Symfonie Titan
Petr Kotík Petr: Many Many Women
Luboš Fišer: Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy
Bohuslav Martinů: Symfonie č. 4
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.