Kánon100 v hudbě a opeře. Století rozmachu, perzekuce i stagnace české hudby. Která díla bodují?

O hudbě milované i nenáviděné, oficiální i zakazované, ale také o konzervativním českém publiku nahlas přemýšleli muzikolog a skladatel Miloš Štědroň, generální ředitel České filharmonie a klavírista David Mareček, skladatel a šéfdirigent Janáčkovy opery v Brně Marko Ivanović a ředitel Hudebního a informačního střediska a skladatel Petr Bakla. Debatu v Rudolfinu moderoval Boris Klepal.

Z jejich debaty nad kanonickými díly české hudby a opery posledního století vyplynulo několik tezí:

Nejvýznamnější české skladby a opery poslední stovky let napsali Leoš Janáček a Bohuslav Martinů.

Ostatní skladatelé jsou daleko za nimi a hudební kánon v současné době v podstatě nevzniká.

Soudobá hudba se hraje málo a většinou na okrajových akcích, velké příspěvkové instituce se jí věnují jen málo.

České publikum je konzervativnější než jinde v Evropě.

Kánon100: Hlasujte o nejlepší české umění od roku 1918

• Upravit
• Smazat

Osudy dobrého vojáka Švejka, Spalovač mrtvol, Růžový tank. Které z kanonických děl vytvořených během sta let od vzniku První republiky považujeme za nejvýznamnější? Vltavský projekt Kánon100 vrcholí velkým posluchačským hlasováním. Přepište s námi dějiny českého umění!

Každé z těchto tvrzení je shrnutím podrobnější debaty v Rudolfinu a každé z nich je podnětem k dalšímu přemýšlení i širšímu rozvinutí. Hudební a operní kánon i hudba a opera samotná doplácí na svoji časovou náročnost i nemožnost ji jednoduše provést. Proto také více doplatily na ideologickou perzekuci nepohodlných skladatelů v dobách komunistické diktatury. Orchestrální skladby nelze interpretovat v samizdatu, operu lze jen těžko hrát v podmínkách bytového divadla. Obraz české hudby je z těchto důvodů možná nejpokřivenější ze všech uměleckých žánrů, které se Kánon 100 pokouší obsáhnout.