Kánon100 v hudbě a opeře. Století rozmachu, perzekuce i stagnace české hudby. Která díla bodují?

6. říjen 2018

Vltavský projekt Kánon100 v těchto dnech vrcholí hlasováním o nejlepších dílech českého umění od roku 1918. O Kánonu100 v hudbě a opeře se diskutovalo také v Rudolfinu v rámci festivalu Pražské jaro.

O hudbě milované i nenáviděné, oficiální i zakazované, ale také o konzervativním českém publiku nahlas přemýšleli muzikolog a skladatel Miloš Štědroň, generální ředitel České filharmonie a klavírista David Mareček, skladatel a šéfdirigent Janáčkovy opery v Brně Marko Ivanović a ředitel Hudebního a informačního střediska a skladatel Petr Bakla. Debatu v Rudolfinu moderoval Boris Klepal.

Z jejich debaty nad kanonickými díly české hudby a opery posledního století vyplynulo několik tezí:

Nejvýznamnější české skladby a opery poslední stovky let napsali Leoš Janáček a Bohuslav Martinů.

Ostatní skladatelé jsou daleko za nimi a hudební kánon v současné době v podstatě nevzniká.

Soudobá hudba se hraje málo a většinou na okrajových akcích, velké příspěvkové instituce se jí věnují jen málo.

České publikum je konzervativnější než jinde v Evropě.

Kánon100: Hlasujte o nejlepší české umění od roku 1918

Kánon100

Osudy dobrého vojáka Švejka, Spalovač mrtvol, Růžový tank. Které z kanonických děl vytvořených během sta let od vzniku První republiky považujeme za nejvýznamnější? Vltavský projekt Kánon100 vrcholí velkým posluchačským hlasováním. Přepište s námi dějiny českého umění!

Každé z těchto tvrzení je shrnutím podrobnější debaty v Rudolfinu a každé z nich je podnětem k dalšímu přemýšlení i širšímu rozvinutí. Hudební a operní kánon i hudba a opera samotná doplácí na svoji časovou náročnost i nemožnost ji jednoduše provést. Proto také více doplatily na ideologickou perzekuci nepohodlných skladatelů v dobách komunistické diktatury. Orchestrální skladby nelze interpretovat v samizdatu, operu lze jen těžko hrát v podmínkách bytového divadla. Obraz české hudby je z těchto důvodů možná nejpokřivenější ze všech uměleckých žánrů, které se Kánon 100 pokouší obsáhnout.

Top 10 českých oper od roku 1918
1. Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky
2. Leoš Janáček: Z mrtvého domu
3. Bohuslav Martinů: Juliette
4. Bohuslav Martinů: Řecké pašije
5. Leoš Janáček: Věc Makropulos
6. Leoš Janáček: Káťa Kabanová
7. Bohuslav Martinů: Hry o Marii
8. Martin Smolka: Nagano
9. Alois Hába: Matka
10. Pavel Haas: Šarlatán

Top 10 českých skladeb od roku 1918
1. Leoš Janáček: Glagolská mše
2. Miloslav Kabeláč: Mystérium času
3. Leoš Janáček: Sinfonietta
4. Josef Suk: Zrání
5.–11.
Svatopluk Havelka: Hommage a Hieronymus Bosch
Jan Novák: Dido
Jan Klusák: Variace na téma Gustava Mahlera
Petr Kofroň: Symfonie Titan
Petr Kotík Petr: Many Many Women
Luboš Fišer: Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy
Bohuslav Martinů: Symfonie č. 4

autor: Boris Klepal
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...