Kam směřuje naše společnost? ptá se výstava A co nám zbývá teď
Výstava v Galerii Emila Filly pod názvem A co nám zbývá teď chce působit jako manifest reflexe světa z pohledu mileniálů.
Skupina devíti studentů 1. ročníku Kurátorských studií Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem pátrá po tom, kam naše společnost směřuje a jak se transformuje. „V 90. letech, na které reagujeme a kdy generace našich rodičů byla v našem věku, převažovala naděje. A my v těch zítřkách žijeme a uvědomujeme si, že tak světlé nejsou,“ vysvětluje jedna z kurátorek Diana Kněžínková v pořadu ArtCafé.
„Transformuje se jednak naše myšlení a naše uvažování, co chceme v budoucnosti dokázat, to jak se chováme jeden k druhému, jak mezi sebou dokážeme komunikovat nebo vyjadřovat pocity,“ svěřuje se další z kurátorského týmu, Alžběta Horáčková.
Lidstvo se dostalo do mezního bodu
Součástí expozice jsou nejrůznější média od klasické malby, sochy, performance, site specific instalací až po počítačovou hru.
Anna Remešová: Umění dokáže ekologickou krizi zviditelňovat
![Anna Remešová Anna Remešová](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/images/87e3a2f10c7eb82d4a08a624d1b0b07c.jpg)
Zabývá se ekologickými projevy v současném umění. Jak můžou umělci posílit povědomí o změně klimatu nebo vymírání živočišných druhů?
„Moje fotografická instalace se jmenuje Doba konzervační a vychází z myšlenky, že se lidstvo dostalo do bodu, kdy je potřeba zásadní změna, jinak nám tady moc věcí nezbyde. Týká se to přírodních zdrojů, živočišných druhů a podobně,“ říká Tereza Bonaventurová, která pro výstavu vytvořila fotografickou instalaci z fotografií a konzerv. Konzervy jsou opatřeny fotografiemi míst, budov, kulturních institucí, nebo přírodních zdrojů Ústeckého kraje, které je potřeba zakonzervovat nebo chránit.
Počítačová hra jako kognitivní test
Filip Hauer výstavě věnoval svou počítačovou hru Perfect Strike: After Vita Activa, která je současně jeho diplomovou prací na AVU. „Hráč řídí vesmírný dron, který jede zničit Slunce. Je to takový kognitivní test o budoucnosti práce, subverzivně si hraje s názory hráčů,“ říká Hauer. Mezi dalšími vystavujícími jsou dále ještě Matěj Al-Ali, Romana Drdová, Šimon Kadlčák, David Přílučík, Dana Sahánková, Tomáš Spevák, Johana Střížková, Roman Štětina a Jiří Žák.
A co nám tedy zbývá?
„Možná nám zbývá reálně problémy řešit. Nebránit se jim, zamýšlet se nad nimi, hledat důvody a cesty, jak to změnit,“ tvrdí Horáčková. I Tereza Bonaventurová se k tomu vyjádřila velmi odhodlaně. „Konkrétně nám v Čechách zbývá přestat se vymlouvat, i třeba na režim, který tu byl dříve a řešit ty věci hned. Nebrat je jako neřešitelné problémy,“ říká.
Výstava A co nám zbývá teď bude v ústecké Galerii Emila Filly k vidění do 24. května 2019.
Celé ArtCafé, doplněné o hudební výběr Josefa Sedloně, si můžete poslechnout zde:
Související
-
Nechtějí suplovat roli státu a oceňovat umělce za celoživotní dílo. Důležitý je mezigenerační dialog
Poslání ocenění Umělec má cenu přišli do ArtCafé představit za organizátory Dominik Gajarský, členka letošní poroty Martina Johnová a čerstvá laureátka Barbora Klímová.
-
Prázdnota jako protipól konzumního světa. Michal Škoda vystavuje Ticho míst
Útržky textů, kreseb, koláží a vlepených fotografií. To jsou deníky českého výtvarníka Michala Škody, který zachycuje momenty každodenního života i úvahy o smyslu umění.
-
Mileniály vystihuje tvrdá práce a dluhy, ne avokádové toasty. Naslouchejme jim, vyzývá novinářka
Představy o generaci narozené mezi ranými 80. lety a přelomem tisíciletí jsou zcela špatné. Naučili se bojovat, a to je důvodem, proč by právě jim mělo být nasloucháno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.