Nechtějí suplovat roli státu a oceňovat umělce za celoživotní dílo. Důležitý je mezigenerační dialog

Letošní ocenění převzala z rukou loňského vítěze Zbyňka Baladrána performerka, laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého a vedoucí Ateliéru environmentu brněnské Fakulty výtvarných umění VUT Barbora Klímová: „Pro mě je toto ocenění strašně důležité. Už dřív jsem častěji kritizovala, že tu moc není dialog mezi generacemi.

Zbyněk Baladrán: Chtěli jsme pochopit, co to znamená postkomunistický prostor

• Upravit
• Smazat

Zbyněk Baladrán má cenu! Pro rok 2018 mu ji udělila porota ocenění, jež nese označení Umělec má cenu. Mladší generace umělců a teoretiků tak vyjádřila respekt nejen vůči Baladránově tvůrčí činnosti, ale podle vlastních slov také ke způsobu jeho reflexe minulého politického uspořádání, porevoluční transformace a souvisejících aktuálních problémů.

Je asi přirozené, že se umělecké dění soustředí na nejmladší umělce. Myslím, že dialog napříč generacemi je podstatný, aby komunita fungovala soudržným a navzájem se podporujícím způsobem.“ Porota udělila Klímové cenu za citlivou práci s nedávnou historií umění, tvůrčí umělecký výzkum a právě mezigenerační dialog. „My jsme si v porotě pojmenovali Bářin výzkum jako neviditelnou aktivitu, která ve výsledku nezviditelňuje ani tak Bářinu práci, jako tvorbu dalších umělců,“ přibližuje kurátorka a letošní porotkyně Martina Johnová.

Nevšední prožívání každodennosti

Barbora Klímová se zabývá uměním a neoficiální kulturou normalizačního Československa. V roce 2006 uskutečnila projekt Replaced rekonstruující akce pěti českých performerů ze 70. a 80. let. „Od té doby jsem se v rámci dlouhodobého projektu zabývala archivy a spoluprací s umělci 70. a 80. let. Zkoumala jsem momenty, které jsou na hranici umění a nevšedního prožívaní každodenní reality. Je to možná na pomezí toho, co dělají kunsthistorikové. Já ale umění vnímám jako svobodnou oblast, kde člověk může překračovat hranice různých disciplín.“

Moje práce je na hradě umění, dokumentaristiky a kurátorství.
Barbora Klímová

Výstupem z výzkumů byla kniha Navzájem. Umělci a společenství na Moravě 70.–80. let 20. století. „Je to zároveň osobní pohled na archivy ze současné perspektivy,“ dodává Klímová.

Projekt Umělec má cenu pro umělce nad 35 let má počátek v roce 2007. Nápad prý vnikl zcela spontánně při jedné vernisáži. Michal Pěchouček to tehdy komentoval slovy, že cílem bylo ověřit přímo vazbu mladší generace umělců k té starší a udělat inverzi obvykle předávaných cen.

Ocenění pro Barboru Klímovou|foto: Valentýna Janů,Umělec má cenu

U jeho zrodu stáli kromě jmenovaného Michala Pěchoučka umělci jako Dominik Lang, Martin Mazanec, Andrea Demek, Jiří Kovanda a další. Cílem projektu bylo vytvořit alternativu k Ceně Jindřicha Chalupeckého, která vznikla v 90. letech. „V té době umělci po pětatřicítce neměli šanci na nějaké podobné ocenění. A tohle byla možnost, jak jim cenu dopřát,“ přibližuje v ArtCafé okolnosti vzniku jeden ze současných organizátorů, Dominik Gajarský.

Putovní členství v porotě

Podobně, jak putuje z rukou jednoho laureáta k dalšímu samotná cena, tak i porota, která je složená z generace mladších umělců, nominuje následně porotce pro další rok. Naopak k nominátorům finalistů, z nichž porotci vybírají ve druhém kole vítěze, se může připojit kdokoliv, kdo osloví organizátory třeba přes stránku na sociálních sítích. 

Umělec má cenu 2018 | Barbora Klímová přebírá cenu od Zbyňka Baladrána|foto: Valentýna Janů,Umělec má cenu

Za umělci do jejich ateliérů

Důležitou součástí ceny je setkávání porotců s finalisty přímo v jejich ateliérech. „Na těchto setkáních nám hodně záleží. Jedná se spíš o přátelskou událost. Porotci se mohou setkat s umělci, s nimiž by se jinak nedostali do kontaktu,“ přibližuje Gajarský. „Pro nás je to autentické setkání během tvůrčího procesu. Někdy jsme ale museli starší generaci trochu vyzpovídat a oni měli pocit, že se před námi musí obhájit, jestli je jejich práce srozumitelná,“ dodává porotkyně Johnová.

Barbora Klímová vlastní ateliér nemá, kam se proto rozhodla přemístit setkání s porotci a jakými projekty se v současnosti zabývá? Poslechněte si celé ArtCafé. Hudbu tentokrát vybíral Zdeněk Přidal, který se ohlédl za posledním ročníkem Mezinárodní soutěže Grand Prix Svetozára Stračiny. Ve světové konkurenci na bratislavské přehlídce uspěly i nahrávky Českého rozhlasu.