Prázdnota jako protipól konzumního světa. Michal Škoda vystavuje Ticho míst

6. červen 2018

Útržky textů, kreseb, koláží a vlepených fotografií. Tak vypadají deníky českého výtvarníka Michala Škody, který zachycuje prostřednictvím nejrůznějších médií nejen momenty každodenního života, ale i úvahy o smyslu a podobě současného umění.

O výstavě Ticho míst v pražské Galerii Kvalitář mluvil Michal Škoda ve vltavském ArtCafé: „Ticho a místo jsou témata, která ve mně dlouhodobě rezonují. Výstavou jsem se snažil vytvořit prostředí, které by se neslo v duchu těchto témat. Mám nejen silný vztah k místům, ale i k poezii, kterou se prostřednictvím svého díla snažím vytvářet,“ říká umělec.

Umění jako záznam subjektivně prožívané reality

Velkohubá témata se ze současného umění vytratila, lituje Jiří Černický

Vernisáž výstavy Jiřího Černického Trump kontra Godzilla

Jiří Černický se v rámci výstavy Trump kontra Godzilla chopil starodávného námětu souboje titánů, který vizuální umění zpracovává už od počátku věků.

V novém souboru kreseb i ve vystavených autorských knihách navazuje výtvarník na linii tvorby, v níž zachycuje subjektivní vnímání každodennosti i úvahy nad smyslem a podstatou umělecké tvorby: „Mé kresby, stejně jako autorské knihy, mají deníkový charakter. Moje práce je silně propojená s mým životem, s tím, co se děje ve mně,” říká Škoda. „Všechno, co vytvořím, je v podstatě reflexí a vyjádřením mého subjektivního vnímání, formou zpracování vnitřní i vnější reality.” Práce vystavované v Kvalitáři dokumentují i kontinuitu ve Škodově výtvarném výrazu, který charakterizují reduktivní, asketické prostředky, směřující k tiché abstrakci, možná až k prázdnotě.

Cestu k minimalistickému, puristickému způsobu zachycování skutečnosti popsal výtvarník následovně: „K jednoduchosti jsem inklinoval celý život. Vždycky jsem se snažil vyjadřovat podstatu věcí. Navíc v abstrakci spatřuji největší svobodu – jak pro sebe, tak pro potenciálního diváka. Je mi vcelku jedno, jak s mým dílem naloží nebo co z něho vyčte. Důležitá je pro mě komunikace. Prázdnota pro mě pak představuje protipól dnešní hlučné, konzumní doby, která ve mně nevzbuzuje přílišný optimismus. Je to prostor pro otázky, zamyšlení, kontemplaci.”

Architektura není stavění, ale vytváření místa pro člověka

Výstava Cecile B. Evans nabízí frustrovaného architekta i oživlé květiny

záběr z videa AMOS‘ WORLD: Episode One, 2017

Ve vídeňském muzeu moderního umění MUMOK právě probíhá samostatná výstava americko-belgické umělkyně Cecil B. Evans nazvaná Amos‘ World.

Výstava Ticho míst zrcadlí Škodova celoživotní témata – vztah člověka k prostoru, architektuře i konkrétním místům. Právě s nimi se podle Michala Škody pojí esenciální životní zkušenost člověka: „Prostor a architekturu nevnímám a nezkoumám z hlediska stavění, ale z hlediska vytváření místa pro člověka. To je podstata architektury. Konkrétní místa silně ovlivňovala celý můj život, právě s nimi mám spojeny své nejintenzivnější prožitky. Jsou pro mě důležitější než zážitky spojené například s vnímáním umění."

Autorské knihy: odraz každodennosti prostřednictvím mixu médií

Autorská kniha Terezy Lochmannové o životě pařížských emigrantů

02951775.jpeg

Francouzské nakladatelství Xerographes vydalo autorskou knihu mladé české ilustrátorky. Upozorňuje na život pařížských emigrantů.

Škodův vztah k prostoru, místu a architektuře mapují i autorské knihy, jejichž tvorbě se výtvarník věnuje od roku 1996. Jedná se o vizuální deníky, ve kterých každodenní zkušenost zachycuje prostřednictvím nejrůznějších médii – od textu přes kresbu, koláž nebo fotografii: „Tyto deníky jsou v podstatě můj skicář. Jsou mapováním každodennosti, dokumentem mého umělecké i osobního vývoje. Z devadesáti procent v nich zachycuji vnímání prostoru kolem mě, což má pokaždé jiný podtext, jiný obsah.“ Autorské knihy jsou v kontextu tvorby Michala Škody zásadní. Jsou jeho uměleckou kuchyní, laboratoří: „To, s čím jsem se do současné chvíle prezentoval a komunikoval tak s divákem – ať už šlo o objekt, obraz, nástěnnou malbu či instalaci – mělo většinou původ v nich.“

Výstavu Ticho míst můžete v pražské Galerii Kvalitář navštívit do 31. 7. 2018

Celé ArtCafé, ve kterém byla řeč také o rozhlasovém projektu Jarouš 68 a do kterého vybírala hudbu Eliška Svobodová, si můžete poslechnout zde:

Spustit audio

Související