„K vrátnici se blíží vojáci. Nevíme, jak dlouho budeme moci vysílat“. Nový film Vlny oživuje rozhlasové nahrávky ze srpna 1968

21 fotografií

„Soudruhu, kdo měl zájem na zkreslování naší historie?“

V předkládaných zvukových ukázkách z Archivu Českého rozhlasu si můžete poslechnout, jak vypadala práce Redakce mezinárodního života (RMŽ) v praxi. Revoluční prvky živého vysílání a otevřené diskuze na dříve tabuizovaná témata dobře ilustrují především záznamy legendárního pořadu Písničky s telefonem, jehož duchovním otcem nebyl nikdo jiný než vedoucí RMŽ Milan Weiner. Záznamy pořadu se až na výjimky považovaly dlouho za nadobro ztracené, díky nahrávkám posluchačů Evy a Jana Kosových, které dnes tvoří součást digitálního archivu ČRo, se ale toto bílé místo rozhlasové historie podařilo přece jen zaplnit.

Stanislav Majer jako Milan Weiner ve snímku Vlny|foto:Dawson Films

Výběr autentických zvukových ukázek se vztahuje k tématům, o kterých pojednává děj filmu Vlny Jiřího Mádla. Nechybí v něm např. rozhovory Milana Weinera s nespokojeným posluchačem Zárubou, rozhovor a investigativní reportáž redaktora Karla Kyncla se synem prezidenta Novotného o výhodné koupi automobilu nebo rozhlasové vstupy Věry Šťovíčkové z rána 21. srpna v době, kdy k budově rozhlasu mířily sovětské tanky.

Věra Šťovíčková, průkaz zaměstnance|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

„Vážení přátelé, k rozhlasu přijíždějí. Přijíždí jednotky, které začaly pálit světelnými a ostrými náboji. Pomalu postupují po Vinohradské třídě a jsou několik desítek m od vchodu do rozhlasu. Protože nevíme, jak dlouho ještě budeme moci vysílat. Pravděpodobně je to už krátká chvíle, která nám zbývá. Nezbývá než znovu připomenout to, co nám všem vzkázal Dubček. A navíc ještě jedna zpráva. Od občanů jsme se dozvěděli, že Čestmír Císař byl odvezen dvěma či třemi muži v civilu na neznámé místo. Jestliže to není pravda, prosíme soudruha Čestmíra Císaře, aby se nám ohlásil a zprávu dementoval. Vážení přátelé, domníváme se, co z těchto chvílích bylo možno říci, jsme řekli, je pravděpodobné, že se asi odmlčíme. Je třeba znovu asi si říct, těchto okamžicích být klidní. Já vím. Je to velice těžké nenechat se vyprovokovat, být důstojní přátelé a věřit, že tato země je naše a že vláda věcí jejích se vrátí vždycky znovu do jejich rukou“, hlásila Věra Šťovíčková 21. srpna 1968 v ranních hodinách.