Josef Topol: Hodina lásky. Hra o ničivé síle času, o marné snaze člověka vzdorovat mu jakýmikoliv prostředky, i láskou

Divadelní dráhu začal Josef Topol v roce 1953 jako lektor v Divadle E. F. Buriana, následně jej režisér Otomar Krejča a dramaturg Karel Kraus vyzvali k autorské spolupráci pro pražské Národní divadlo. Z této doby pocházejí Topolovy hry Jejich den, a především Konec masopustu, jedno z nejvýznamnějších českých poválečných dramat.

V roce 1965 stál Topol právě s Krejčou a Krausem u zrodu Divadla za branou, pro něž napsal mimo jiné hry Slavík k večeři a Hodina lásky. O sedm let později režim zakázal premiéru jeho hry Dvě noci s dívkou a divadlo zrušil. 

Po podpisu Charty 77 pak byla Josefu Topolovi znemožněna další tvůrčí práce a jeho dílo nesmělo vycházet ani být uváděno. Na divadelní scénu se tak jako autor vrátil těsně před listopadovou revolucí inscenací hry Hlasy ptáků v Divadle na Vinohradech, která se stala jeho poslední divadelní prací.

Hra Hodina lásky, kterou zařazujeme pro dnešní večer jako vzpomínku na Josefa Topola, byla původně napsána pro rozhlas. Samotné realizaci však nakonec předcházela inscenace právě v Divadle za branou – divadelní i rozhlasové nastudování připravil režisér Otomar Krejča s herci Marií Tomášovou, Janem Třískou a Leopoldou Dostalovou. Repríza inscenace poskytuje příležitost setkat se s herectvím výjimečných osobností různých generací. A připomenout nedávný odchod Marie Tomášové, která zemřela 25. května 2025.