Josef Marek, skladatel, autor melodramů
Po názvem Josef Marek Portrait vyšlo v Radioservisu album melodramů hudebního skladatele Josefa Marka, se kterým jsme se pokusili o portrét melodramu jako formy stojící přesně uprostřed mezi instrumentální hudbou a činohrou. A přinesli jsme důkazy proti tvrzení významného rakouského hudebního teoretika Eduarda Hanslika, který svého času prohlásil, že slovo a hudba jsou jako olej a voda.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Josef Marek vychází ve svých melodramech z básnických, prozaických či dramatických textů, které velmi osobitě spojuje s hudbou. A tato přidaná hudební hodnota otevírá nové možnosti vnímání těchto literárních děl. Kromě vlastního kompozičního jazyka využívá skladatel ve svých melodramech citací jiných autorů, jazzu a klezmeru nebo metody sprechgesangu. Předlohy s velkou citlivostí a vhledem upravuje nebo volně na jejich základě vytváří texty vlastní. Dbá na to, aby interpretace skladby byla co nejvěrnějším obrazem jeho uměleckého záměru a tudíž vpisuje do partitur poznámky pro herce, kterého považuje za významného spolutvůrce.
Čechovova Labutí píseň, Nezvalův Černoch a Kainarovo Miss Otis blues, provolání ze Shakespearova Timona Athénského, židovská anekdota či vlastní rešerše z bulvárních časopisů - také tudy se Josef Marek pustil při zkoumání možností současného melodramu. Jeho melodramy nepatří „ toliko do salonu“ a neškrtí je naškrobené límce, jsou prostě živé. Josef Marek se nebojí vtipu, výstřelku ani opravdového pohnutí nad bolestí duše.
Mezinárodní festival koncertního melodramu, který vloni proběhl už po sedmnácté, učinil z Prahy v této oblasti evropské centrum, což potvrzují i zahraniční festivaloví hosté.
Nejposlouchanější
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
-
Harper Lee: Jako zabít ptáčka. Tragický příběh černocha křivě obviněného ze znásilnění bílé dívky
-
S.d.Ch.: Můj vůz je před vraty. Hra o minulosti inspirovaná tragickým osudem prezidenta Háchy
-
Máj. Geniální báseň Karla Hynka Máchy v jedinečném přednesu Rudolfa Hrušínského
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
