Jørn Riel: Arktické safari a jiné povídky z Grónska

1. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jeden z posledních lovců Inughuitů (Naimanngitsoq Kristiansen), Grónsko, Dánsko, polární oblasti

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Vtipné, drsné, ale i roztomilé povídky dánského spisovatele a námořníka čte Vasil Fridrich. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Účinkuje: Vasil Fridrich
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Překlad: Robert Novotný
Režie: Izabela Schenková
Premiéra: 27. 9. 2021

Dánský spisovatel a námořník Jørn Riel (nar. 1931) strávil většinu života na cestách. Nejprve se vydal do Grónska, kde zaznamenával realistické i fantastické historky místních rybářů a příběhy o životě v dánských loveckých stanicích podél grónského pobřeží. Uprostřed drsné přírody a trudné samoty se tu nadmíru dařilo podivínům všeho druhu. Bylo to na přelomu 50. a 60. let a dá se říct, že i když autor napsal během života řadu různých, úspěšných děl, Grónsko se mu stalo spisovatelským osudem.

Čtěte také

V knize Arktické safari se v sedmnácti textech setkáváme s opravdu svéráznými postavičkami. Jsou tu lovci a rybáři, usazení ve skromných příbytcích, soustředěni na lov a obklopeni samotou. Každá z postav má nějakou charakteristickou vlastnost a chování, povýšené autorovým viděním a vypravěčskou schopností k dokonalosti.

Se zvědavostí sledujeme, jak se jeden lovec v nelidském mrazu vydává na návštěvu za druhým. Když po pěti dnech putování dorazí na místo, přivítá ho jen „kolegova zadnice“, hlava totiž vězí v kamnech. Jak tohle dopadne?!

Říkáme si, co je to asi za chlápka, kterého jednou vystrčí na břeh zásobovací loď: „Vylodil se s plstěným kloboukem na hlavě, smaltovanou konvicí na kávu v levé ruce a koženou cestovní taškou v pravé. Na sobě měl černý oblek, černou košili a bílou kravatu a na nohou špičaté pletené boty. V ústech se mu blýskaly nesčetné zlaté zuby, což prozrazovalo blahobyt, jaký se severně od polárního kruhu nevyskytoval běžně. Byl to divný chlap a do každodenního života na Thompsonově mysu se vůbec nehodil.“ Jak se následně ukáže, jeho příjezd byl pro některé obyvatele zásadní.

Dozvíme se, jakou podobu může mít v takových končinách „náramný pohřeb“, nebo jakým procesem proměny může projít mezi lovci poručík Hansen, který si usmyslí: „z existujícího materiálu a personálu zde vybuduji nepřemožitelné obranné jádro, které bude schopné bleskovou rychlostí vyjet kamkoli proti komukoli a vetřelce rozdrtit.“

Vtipné, drsné, ale i roztomilé povídky jsou prvním českým výborem z Rielových historek; vyšly v překladu Roberta Novotného v nakladatelství Garamond. Jak píše v jedné z recenzí knihy překladatelka Daniela Mrázová: „Rielův styl je střízlivý až místy úsečný, jako by se do něj promítala lakoničnost severských ság, čímž však jen stupňuje očekávání čtenáře, kdy se zase objeví nějaké absurdní spojení, nad nímž bude povoleno se rozřehtat.“

Psáno pro Týdeník Rozhlas. 

Spustit audio