Jonathan Swift: Skromný návrh, jak zabránit tomu, aby děti chuďasů nepřipadaly na obtíž rodičům a zemi, a jak to zaříditi, aby z nich měla veřejnost prospěch

12. únor 2021

Slavný pamflet irského satirika doby osvícenské, psaný s extrémním černým humorem. V podání Dalimila Klapky poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Účinkuje: Dalimil Klapka
Připravila: Marie Nováková
Překlad: Aloys Skoumal
Režie: Jaroslav Kodeš
Natočeno: v roce 2010

Jonathan Swift (1667–1745) byl geniálním autorem pamfletů. Jako publicista dokázal nestát na žádné straně a vystihnout problém, o němž psal, originálním sžíravým způsobem. Byl veden osvícenskými idejemi a jeho vliv nakonec vzrostl natolik, že se stal jakýmsi tribunem lidu. Předstihl svou dobu jak v úsilí o rovnost všech lidí, tak v názorech na ženskou emancipaci.

Vrcholem pamfletistické tvorby Jonathana Swifta je jeho Skromný návrh (...) z roku 1729. Dublinský autor v něm cynicky, chladně a věcně argumentuje, jak řešit bídu irské chudiny s vysokou porodností a dětskou úmrtností tím, že by se dětí využilo ve prospěch veřejnosti coby lahodné potravy pro bohaté. V absurdně laděném textu Swift v podstatě sepsal politickou kritiku tvrdé anglické správy Irska.

Černý humor je ostatně bytostným úhlem pohledu v celém Swiftově díle. O příčinách jeho rozhořčení a pamfletického vzteku není mezi literárními historiky shoda. Někteří – mezi nimi i třeba George Orwell nebo Aldous Huxley – ho vykládají jako osobnost ne zcela normální, s maniakálními sklony. V opozici k těmto autorům jsou však střízlivé a věcné literární studie, které řadí Swifta do linie ironie, burlesky a parodie. Swift věci absurdně převrací, oddaluje a přibližuje, i deformuje, ale svým psaním se vždy dovolává rovnováhy světa a rozumu.

autoři: Marie Nováková , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Nejposlouchanější

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.