Jonathan Swift: Skromný návrh, jak zabránit tomu, aby děti chuďasů nepřipadaly na obtíž rodičům a zemi, a jak to zaříditi, aby z nich měla veřejnost prospěch
Slavný pamflet irského satirika doby osvícenské, psaný s extrémním černým humorem. V podání Dalimila Klapky poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Jonathan Swift (1667–1745) byl geniálním autorem pamfletů. Jako publicista dokázal nestát na žádné straně a vystihnout problém, o němž psal, originálním sžíravým způsobem. Byl veden osvícenskými idejemi a jeho vliv nakonec vzrostl natolik, že se stal jakýmsi tribunem lidu. Předstihl svou dobu jak v úsilí o rovnost všech lidí, tak v názorech na ženskou emancipaci.
Vrcholem pamfletistické tvorby Jonathana Swifta je jeho Skromný návrh (...) z roku 1729. Dublinský autor v něm cynicky, chladně a věcně argumentuje, jak řešit bídu irské chudiny s vysokou porodností a dětskou úmrtností tím, že by se dětí využilo ve prospěch veřejnosti coby lahodné potravy pro bohaté. V absurdně laděném textu Swift v podstatě sepsal politickou kritiku tvrdé anglické správy Irska.
Černý humor je ostatně bytostným úhlem pohledu v celém Swiftově díle. O příčinách jeho rozhořčení a pamfletického vzteku není mezi literárními historiky shoda. Někteří – mezi nimi i třeba George Orwell nebo Aldous Huxley – ho vykládají jako osobnost ne zcela normální, s maniakálními sklony. V opozici k těmto autorům jsou však střízlivé a věcné literární studie, které řadí Swifta do linie ironie, burlesky a parodie. Swift věci absurdně převrací, oddaluje a přibližuje, i deformuje, ale svým psaním se vždy dovolává rovnováhy světa a rozumu.
Nejposlouchanější
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
-
Smrt v lese, Já vůl…!, Zrání a další povídky Sherwooda Andersona
-
Herbert George Wells: Válka světů. Průběh brutální invaze Marťanů na Zemi na konci 19. století
-
David Lynch, Kristine McKennová: Místo snění. Výběr z knihy o životě a díle geniálního režiséra
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.