Jonathan Swift: Skromný návrh, jak zabránit tomu, aby děti chuďasů nepřipadaly na obtíž rodičům a zemi, a jak to zaříditi, aby z nich měla veřejnost prospěch

Jonathan Swift (1667–1745) byl geniálním autorem pamfletů. Jako publicista dokázal nestát na žádné straně a vystihnout problém, o němž psal, originálním sžíravým způsobem. Byl veden osvícenskými idejemi a jeho vliv nakonec vzrostl natolik, že se stal jakýmsi tribunem lidu. Předstihl svou dobu jak v úsilí o rovnost všech lidí, tak v názorech na ženskou emancipaci.

Vrcholem pamfletistické tvorby Jonathana Swifta je jeho Skromný návrh (...) z roku 1729. Dublinský autor v něm cynicky, chladně a věcně argumentuje, jak řešit bídu irské chudiny s vysokou porodností a dětskou úmrtností tím, že by se dětí využilo ve prospěch veřejnosti coby lahodné potravy pro bohaté. V absurdně laděném textu Swift v podstatě sepsal politickou kritiku tvrdé anglické správy Irska.

Černý humor je ostatně bytostným úhlem pohledu v celém Swiftově díle. O příčinách jeho rozhořčení a pamfletického vzteku není mezi literárními historiky shoda. Někteří – mezi nimi i třeba George Orwell nebo Aldous Huxley – ho vykládají jako osobnost ne zcela normální, s maniakálními sklony. V opozici k těmto autorům jsou však střízlivé a věcné literární studie, které řadí Swifta do linie ironie, burlesky a parodie. Swift věci absurdně převrací, oddaluje a přibližuje, i deformuje, ale svým psaním se vždy dovolává rovnováhy světa a rozumu.