Boswellův Život Karla Marxe

Marx nás svrbí tak, že se nikdy nepřestaneme drbat.

V sobotu 14. března 1883 na jednom z londýnských hřbitovů promluvil nad otevřeným hrobem vousatý muž. Svůj projev zakončil větou, která se v porovnání s necelou dvacítkou smutečních hostů zdála jako notně nadnesená:

Jeho jméno a jeho dílo přetrvají staletí.

Tím řečníkem byl Bedřich Engels a právě pochovávali Karla Marxe.

Dnes, sto padesát let po vydání prvního dílu Marxova Kapitálu, je možné říci, že v této prognóze (na rozdíl od mnoha jiných) se Engels nespletl. K marxismu se stále hlásí vlády řady zemí, navazují na něj filozofové, ekonomové, politologové a historici, přísahají na něj mnozí intelektuálové. A to i přes to, že jakékoliv uvedení jeho myšlenek do praxe vedlo k tragickým výsledkům. Pomineme-li naší vlastní historii, může jako příklad posloužit současná situace Venezuely, o Severní Koreji ani nemluvě. Na druhé straně se potvrdila Marxova prognóza o růstu společenské nerovnosti, platí také to, že v kapitalismu dochází ke stále větší koncentraci kapitálu nebo že je pro něj charakteristická snaha vytvářet monopoly.

Portrét Karla Marxe|foto: Wikimedia Commons

Karel Marx se narodil 5. května 1818 v Trevíru. Jeho otec Heinrich, právník, byl synem talmudského učence a rabína, ale po roce 1816 se stal protestantem. Také matka, Henrietta Pressborcková, byla dcerou rabína. Říct, že Marx sám se k židovství nikdy nehlásil, je eufemismus, vezmeme-li v potaz řadu jeho antisemitských výroků (Paul Johnson v knize Intelektuálové cituje brutální útok na Ferdinanda Lassala). Marx studoval na jezuitské koleji, na universitě v Bonnu a v Berlíně. Doktorát získal v Jeně. V mládí psal poezii a je i autorem veršované tragédie Oulanem. V roce 1842 zahájil svou novinářskou kariéru. V roce 1845 byl vypovězen z Francie, přestěhoval se do Bruselu. Tam spoluzakládal Svaz komunistů a v roce 1848 napsal jeho manifest. V roce 1849 byl nucen se opět stěhovat – tentokrát do Londýna, kde strávil prakticky zbytek života. Života, který byl plný existenčních potíží, bouřlivých sporů a mnohaleté práce na Kapitálu, z něhož dokončil jen první díl. Druhý a třetí díl sestavil z Marxových poznámek jeho přítel a sponzor Bedřich Engels. Se svou ženou, pruskou šlechtičnou Jeny von Wesphalen, měl sedm dětí. Měl také nemanželského syna se svou služkou. Většinu času strávil a také většinu informací získal v Britském muzeu. S kapitalisty (s výjimkou textilního magnáta Engelse a strýce Liona Philipse, zakladatele Philips Electical Company), ale ani s dělníky nepřišel vlastně do styku. S dělnickými vůdci byl v permanentním sporu.

Těžko říct jak by se díval na pozdější využití svých myšlenek. Sám měl údajně prohlásit, že není marxistou. Nicméně od násilí jako politické metody se nikdy nedistancoval.

Osoby a obsazení: James Boswell (Petr Lněnička) a Karel Marx (Ivan Trojan)

Překlad: Ester Žantovská
Dramaturgie: Martin Velíšek
Režie: Lukáš Hlavica