John Surman: The Spaces In Between, Where Fortune Smiles

Album je druhou nahrávkou jmenované sestavy - ta první vyšla v roce 2000 pod názvem Coruscating a sklidila vřelý ohlas nejen v jazzových kruzích. Kořeny projektu ale sahají ještě hlouběji, do konce 90. let, kdy John Surman přijal objednávku napsat hudbu pro saxofon a smyčcový Krynkl Quartet v Praze. Hráč na barytonsasxofon, sopránsaxofon a basklarinet byl s výsledkem ne tak úplně spokojen. Dle jeho vlastních slov tam něco chybělo, "hlavně když jsem hrál silně na barytonsaxofon. Nebyla tam ta síla, kterou potřebuju od rytmického cítění smyčcových hráčů.".

Tato zkušenost Surmana vedla k myšlence, že v kontrabasistovi Chrisi Laurenceovi má pro takovou příležitost ideálního partnera. Oba spolu často hrají už od konce 60. let a Laurence vedle jazzových sestav spolupracoval s mnoha smyčcovými hráči v několika klasických orchestrech včetně Akademie svatého Martina v polích, kde hrál první kontrabas. Smyčový kvartet pro další práci se Surman s Laurencem rozhodli sestavit raději nahodile, než začít kooperaci s již existující sestavou. Houslistka Rita Manning, houslista Patrick Kiernan, violista Bill Hawkes a cellista Nick Cooper, tedy hráči, kteří se na prvním albu stali kvartetem Trans4mation, už v minulosti s Laurencem hráli a zajímali se o improvizovanou hudbu. Navíc společně celé sestava od natočení alba Coruscating zhusta koncertovala, takže se zapojení smyčcových hráčů do procesu improvizace v rámci Surmanových skladeb dostalo na novou kvalitativní úroveň.

Jakousi osou nového alba je titulní skladba The Spaces In Between, kterou John Surman napsal speciálně pro první houslistku Ritu Manning. Svým umístěním uprostřed CD je předělem mezi oběma polovinami hodinové nahrávky, obsahující nová témata i zpracování dříve vzniklých kompozic. K těm patří třeba orientálně zabarvená Mimosa, napsaná před pár lety pro trio Thimar s hráčem na oud Anouar Brahemem a kontrabasistou Davem Hollandem, nebo titulní skladba alba Where Fortune Smilek , které saxofonista natočil v roce 1971 v New Yorku s Johnem McLaughlinem, Karlem Bergerem, Dave Hollandem a Stu Martinem.

V Jazzové snídani nám ještě zbude čas podívat se právě na toto album prostřednictvím skladeb Earth Bound Hearts a Where Fortune Smilek. Tak tedy příjemné probouzení v meziprostorech, kde se Štěstěna usmívá.