Jiřina Marková Krystlíková: Název Dětská opera Praha vymyslely jednou po představení samy děti
Působila jako přední sólistka Opery Národního divadla v Praze a posluchači ji znali například jako Smetanovu Mařenku nebo Dvořákovu Rusalku. Ve Vizitce ale Jiřina Marková Krystlíková mluvila s Danielem Jägerem hlavně o Dětské opeře Praha, kterou před dvaceti lety založila a dodnes vede.
„Hlavně ne na operu!“ Tak zněl požadavek Jiřiny Markové, když s rodiči jako dítě víkend co víkend vyrážela do divadla. Učaroval ji muzikál Divotvorný hrnec, ráda konferovala po boku svého otce estrádní pořady, toužila stát se herečkou a poslední, co ji bavilo, byly „postavy, které stojí, někam koukají a pak se objímají nebo naopak hubují,“ vzpomíná ve vltavské Vizitce na své někdejší vnímání opery.
Její jasný, pevný hlas ji ale nakonec nasměroval ke studiu zpěvu, který ji po půl roce doslova učaroval. Ke zpívání dnes už dvacet let vede ty nejmenší v Dětské opeře Praha.
Důležitý je i mimodivadelní záběr
Dětská opera vznikla, slovníkem dneška, tak trochu punkovým způsobem – u paní Markové Krystlíkové doma. Na soukromé hodiny zpěvu či klavíru k ní tehdy docházelo asi třicet dětí. K tomu se ve spolupráci se sólistou Národního divadla Bohuslavem Maršíkem přidalo herectví a posléze i přirozená touha předvést veřejnosti, co se doma natrénovalo. První představení – Kantor a žáci od Georga Philippa Telelemanna – se uskutečnilo v pražském Divadle Pod Palmovkou. „Každý přišel oblečený v tom, co doma našel, a něco jsme si ušili. Po představení za mnou děti přišly s tím, že se jim to líbilo a že chtějí víc,“ říká.
Tak se zrodil nápad připravit představení dětské opery Brundibár, kterou v roce 1938 napsali hudební skladatel Hans Krása a spisovatel Adolf Hoffmeister a kterou v letech 1943 a 1944 hrály děti v terezínském ghettu. Marková Krystlíková si o původní verzi zjistila vše dostupné a zasažena příběhem opery ji s dětmi nastudovala a uvedla v pražském Divadle Kolowrat.
„Pamatuju si, jak jsme seděli na schodech a oslavovali, že jsme to dali. A tak vznikla Dětská opera Praha. Název si vymyslely samy děti,“ dodává s tím, že Brundibár se stal jakousi vlajkovou lodí souboru a v repertoáru zůstane, co bude Dětská opera fungovat.
Čtěte také
Dnes se Jiřina Marková Krystlíková v Dětské opeře Praha stará o čtyřiapadesát dětí a mladých adeptů zpěvu od sedmi do dvaceti let. Na zkoušky se schází jednou týdně vždy na tři hodiny. S dětmi zpívá, recituje, tančí, učí je správně dýchat a poznávat krásu hudby i sebe sama. Důraz přitom dává na to, aby si nikdo nepoškodil hlasivky, zkrátka, aby každý zpíval jen to, na co má aktuálně dispozice. Důležitý je pro ni i mimodivadelní záběr dětí, nedávno například při představení využila gymnastické schopnosti několika z nich.
Jiřina Marková Krystlíková říká, že na všechny členy Dětské opery i jejich rodiče má v mobilu telefonní čísla a jakmile někdo bez omluvy nedorazí na zkoušku, hned zjišťuje důvod. Moc často se to ale prý nestává: členové souboru se mezi sebou kamarádí, na zkoušky se těší a všechny pauzy propovídají. „Zkoušeli jsme představení Oslí abeceda a jedna z dívek, patnáctiletá Anika, vstala, plácla mě do ruky a řekla: to dáme a budeme dobrý jako vždycky,“ přibližuje atmosféru.
Jak se podle Jiřiny Markové Krystlíkové změnil za dvacet let přístup dětí ke zkoušení, jak poznat, jestli má dítě pěvecký talent, a co má Dětská opera Praha na repertoáru? Poslechněte si celou Vizitku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
