Jiří Haussmann: Velkovýroba ctnosti. Satirická hra o sociálním inženýrství se skvělými hereckými výkony

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jaroslava Adamová-60.léta
0:00
/
0:00

Vynález látky schopné potlačit sobectví a probudit lásku k bližnímu přivede dva sousední státy k nesmiřitelné válce. Satirický antiutopický román z roku 1922 pro rozhlas zdramatizoval Jaroslav Pour. V režii Jiřího Horčičky podávají skvělé výkony Jaroslava Adamová, František Smolík, Jaroslav Marvan, Jiří Dohnal, Valtr Taub, Karel Máj a další. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Dramatizace: Jaroslav Pour
Osoby a obsazení: Vysvětlivka (Jaroslava Adamová), Profesor Fabricius (František Smolík), Matador Chrysopras (Jiří Dohnal), Vampyr Argyropras (Jaroslav Marvan), Ministerský předseda (Valtr Taub) a Policejní úředník (Karel Máj)
Dramaturgie: Jaroslava Strejčková
Režie: Jiří Horčička
Natočeno: v roce 1964

V díle českého básníka a prozaika Jiřího Haussmanna (1898–1923) viděla dobová kritika pokračovatele Karla Havlíčka Borovského či Jaroslava Haška. Nadaný satirik a levicový kritik nejprve rakousko-uherských a pak i československých poměrů však zemřel ve věku pouhých 24 let.

Jeho nejobsáhlejším dílem je právě antiutopický román Velkovýroba ctnosti, odrážející čerstvé zážitky z první světové války, do níž byl Jiří Haussmann v roce 1917 odveden. Druhým neméně podstatným inspiračním zdrojem byl pak román Karla Čapka Továrna na Absolutno, který vycházel na pokračování v letech 1921–1922.

Jaroslav Marvan

Velkovýroba ctnosti se odehrává na fiktivním ostrově Utopie. Ostrov je rozdělený na dva státy, severní ovládá multibilionář Chrysopras, jižnímu vládne multibilionář Argyropras. Magnáti se zmocní vynálezu vědce Fabricia, který vyrobí látku schopnou umravnit člověka a zbavit ho egoismu. V obou státech se začne látka na podporu ctnosti vyrábět ve velkém, což paradoxně vede k nesmiřitelnému antagonismu obou zemí a vyústí v ničivý válečný konflikt.

Autor svůj román na pomezí antiutopie a satiry označil jako nepravidelný. Využívá i paroduje v něm mnoho žánrů: dokumentárních (novinové články, vědecké a právnické studie), ale i dobrodružných románů nebo detektivek. Tuto žánrovou pestrost plně využil autor rozhlasové dramatizace Jaroslav Pour a také režisér Jiří Horčička pro vytvoření dynamické inscenace.